Prah - Obyvatelé České republiky loni podle aktuálních dat utratili za léky a zdravotnické potřeby celkem 17,5 miliardy korun. Dvojnásobnou částku pak ještě za každého klienta zaplatily lékárnám pojišťovny. Oproti roku 2011 je to nárůst o téměř pět procent. V lékárnách se sice nakupovalo méně, kvůli vyšší sazbě DPH ale léky podražily. Možnost, jak dostat nejmodernější medikamenty zdarma, představuje klinické testování nových léčiv, do něhož se mohou zapojit i samotní pacienti.
V Česku se ročně provádí zhruba 400 nových klinických studií. Celý koloběh testování léku trvá zhruba šest až sedm let. Možnost se do něj zapojit mají i samotní pacienti. Zájemce užívá delší dobu bezejmennou bílou pilulku a je v celém průběhu studie podrobně sledován.
„Pokud je lék bezpečný, zkouší se pak asi na stovce pacientů, jaké dávkování je nejvhodnější. Části z nich se ale podává čisté placebo. Kdo dostává účinnou a kdo placebo, neví jak pacient, tak ani samotný lékař. Až po určité době se ta studie odslepí a my se to dozvíme,“ dokazuje lékař Petr Smíšek z FN Motol.
Zatímco v 60. letech stál vývoj jednoho léku, například antibiotik, asi čtyři miliardy korun, dnes vývoj jednoho nového preparátu vyjde až na 25 miliard. Do vývoje nových léčiv investují farmaceutické firmy v Česku přes miliardu korun ročně. Než se ale lék dostane z laboratoře na trh, zabere to v průměru deset až patnáct let.
Na český trh sice přicházejí nové a modernější léky, mnohdy jsou ale také dražší. Došlo také ke zvýšení sazeb DPH, což se promítlo i do cen léků. Každý Čech zaplatil loni v průměru za léky a zdravotnické potřeby asi 1 700 korun. Největší částku, asi 5,5 miliardy korun, lidé vynaložili za doplňky stravy, nejčastěji za kloubní preparáty.
Seniory i dlouhodobě a vážně nemocné chrání od roku 2008 roční výdajový limit. Pokud za léky a poplatky za recept pacient utratí více než 5 000 korun, dostane část utracených peněz zpět. U seniorů a dětí je limit poloviční - 2 500 korun. Do tohoto limitu však pojišťovny započítávají jen nejlevnější alternativu léku s požadovanou látkou.
Některé léky, přestože jsou na předpis, se do limitu nezapočítávají vůbec. Jde zejména o pomocné či podpůrné přípravky - tedy například některé léky proti zánětu a bolesti nebo léky na chronická střevní onemocnění. I zde ovšem platí výjimka pro seniory nad 65 let.
I přesto však každý rok skončí v popelnici prošlá či nedobraná balení za 1,5 miliardy korun. Zbytečný výdaj pak představují také zdvojené dávky totožných léčebných látek předepsaných dvěma různými lékaři, kteří o sobě navzájem nevědí. Léky tak mohou působit i kontraindikačně.
