Jak na radikály? Volme jasné programy a vzdělané občany

Praha – Mladé středoevropské demokracie se ocitly v krizi. Ve slovenských regionálních volbách, které se konaly o víkendu, uspěl neonacista Marián Kotleba. Také v Česku část voličů uvěřila na rychlá a snadná řešení. Jak ukazují volební statistiky, hnutí Úsvit Tomia Okamury zřejmě pomohla do sněmovny zčásti také protiromská rétorika. Možné cesty, jak s radikálními náladami ve společnosti bojovat, naznačila na konferenci pořádané Konrad-Adenaeur-Stiftung bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová.

Politickým stranám jak v Česku, tak na Slovensku podle Radičové často chybí jasné agendy a programy. „Ponechávají tak prostor pro zmocnění se státu malým skupinám založeným na osobní důvěře vycházející z rodinných, podnikových nebo finančních vazeb, v důsledku čehož selhávají státní instituce,“ upozorňuje bývalá slovenská premiérka.

Výsledkem je, že pak veřejnost obtížně nachází v činnosti vládnoucích stran nějaký pozitivní posun. A právě v důsledku toho slyší na nabídku zdánlivě snadných řešení podobných těm, která nabízí na Slovensku Kotleba. Ten chválí fašistický Slovenský stát a jeho Lidová strana zakomponovala do svého programu kromě hesel volajících například po potravinové soběstačnosti Slovenska také vznik protiromsky laděné domobrany nebo rozšíření práva použít k ochraně majetku zbraň.

O tom, že by mohl návrat zavedených demokratických stran k jasným programům a čitelné ideologii v boji proti pronikání radikálů do politiky pomoci, Radičová nepochybuje. „Místo toho, aby strany vedly politické a třídní boje, měly by vést korektní politickou soutěž. S jasným programem, s konkrétními návrhy, aby skutečně řešily to, co nás trápí. Pokud by to dělaly, nemohlo by se stát, že někdo přijde, vytrhne jeden střípek a řekne: 'Toto je ten zázrak, který do hodiny učiním a vyřeším problém.' A z ničeho nic, světe div se, je v parlamentu,“ míní.

První krok k obrodě

Kurz, který ve svém projevu bývalá premiérka nazančila, nachází oporu také u expertů. Podle Lukáše Jelínka, politologa Masarykovy demokratické akademie, v posledních letech dochází v ČR i SR ke stírání rozdílů mezi pravicí a levicí. Volič se pak nemá čeho chytit a rozhoduje se impulzivně na základě mlhavých příslibů. „Kdyby se politické strany dokázaly vrátit zpátky k základním principům a idejím a zároveň na ně dokázaly naroubovat co nejsrozumitelnější program, to znamená neslibovat nemožné, ale v rámci toho, co je možné, být co nejvěcnější, tak v tu chvíli to může rehabilitovat klasický stranický systém,“ souhlasí Jelínek s Radičovou.

Jasným impulzem ke změně přitom může pro politické strany být dramatický propad jejich preferencí. Pro příklad nemusíme chodit daleko. „Petr Fiala, který chce po prohraných volbách zachraňovat ODS, tak už o tom mluví, že se ODS musí vrátit do určitého konkrétního ideového přístavu, že už jí věčné rozkračování může škodit,“ připomněl Jelínek. Obává se však, že změna může trvat dlouhá desetiletí.

Ilustrační foto
Zdroj: David Taneček/ČTK

Občané, nebo ovce?

Jako rychlejší řešení v boji proti radikalizaci politiky Radičová vidí využití nástrojů, které mají v rukou sami občané. „Voliči se nemohou jen stydět, že si zvolili pana Kotlebu. Slováci prostřednictvím petice a následného referenda mohou odvolat župana a není na to potřeba ani moc hlasů,“ upozornila někdejší slovenská premiérka. Toto právo dává tamním voličům zákon o správě vyšších územních celků. Aby zastupitelstvo kraje mohlo na základě petice vyhlásit referendum, musí se pod ni podepsat nejméně 30 % oprávněných voličů. V referendu pak stačí, když se pro odvolání župana vysloví nadpoloviční většina účastníků referenda.

Jenže vědí o možnetech, které jim dává zákon, voliči? Jak ukázaly průzkumy na obou stranách hranice, občanská gramotnost není v srdci Evropy zrovna na nejlepší úrovni. Tuzemské ministerstvo školství například odhalilo, že 80 % středoškolských studentů si myslí, že nemůže ovlivnit problémy kolem sebe na lokální ani národní úrovni. Sociolog Libor Prudký v publikaci Inventura hodnot dokonce uvádí, že čtvrtině populace je lhostejné, zda země má demokratický, nebo nedemokratický režim.

Hůl na extremisty? Vzdělaní demokraté

Ani tato cesta tedy zřejmě nebude jednoduchá. Inspiraci, jak ji zvládnout snáze, je ovšem možné hledat na západ od našich hranic, kde mají s demokratickou formou vlády delší zkušenosti. Například v Německu se osvědčilo občanské vzdělávání, prostřednictvím kterého se občané učí kriticky myslet a rozumět fungování demokratického systému. Jen za loňský rok dala tamní ministerstva na tuto problematiku 350 milionů eur a letos to má být ještě víc.

Německá a evropská vlajka před sídlem Spolkového sněmu
Zdroj: ČT24

Investice do občanského vzdělávání přitom nesou ovoce. Podle mnoha odborníků jim Německo vděčí za úspěch své demokracie. Výsledkem je, že i tváří v tvář hospodářské krizi, škrtům a z toho plynoucího nepohodlí je s politickým systémem své země nespokojeno jen 11 % Němců. Naopak v Česku věřilo podle průzkumu CVVM předchozí Nečasově vládě jen 12 % voličů.

„Bez občanského vzdělávání nemůže mladá demokracie fungovat, občansky nevzdělaní lidé jsou náchylní k rychlým řešením,“ vysvětluje Werner Böhler. O tom se ostatně i Německo v meziválečném období přesvědčilo na vlastní kůži.

Příklad z moderního německého občanského vzdělávaní si postupně vzaly i další země. „Ta vlna souvisela s 60. léty, touhou po demokratizaci. Země si uvědomily krizi vzdělávání a to, že systém bez něj se zadrhává. V té době se rodily různé politické strany zelených a politické systémy se víc otevíraly,“ uvedl politolog Ondřej Matějka. Občanské vzdělávání se tak do osnov dostalo například v Nizozemsku či Británii. Nyní by mohlo pomoci i mladým středoevropským demokraciím.

Občanské vzdělávání v Německu staví na dvou pilířích. První z nich je tzv. neutrální občanské vzdělávání, které má za cíl naučit občany kriticky myslet, utvářet vlastní názory a pochopit fungování demokratického systému. Hlavním aktérem tohoto pilíře je stát a jím zřízené organizace. Díky tomu má výuka k demokracii své místo na školách i na úřadech. Státem zřízené agentury pro politické vzdělávání navíc organizují také akce určené široké veřejnosti.

Druhým pilířem německého pojetí výchovy k občanství je hodnotově orientované vzdělávání. To má za cíl informovat o různých názorových proudech a podněcovat diskusi o obsahu politiky z různých ideologických pohledů. Stát se podílí pouze na financování druhého pilíře. Hlavními hráči a nositeli hodnot jsou pak různé nadace, církevní vzdělávací zařízení, odbory apod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna řeší usnesení kvůli nejmenování Turka ministrem

Sněmovna by mohla vyzvat prezidenta, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Poslanci by měli projednávat i zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině.
04:21Aktualizovánopřed 3 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 52 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 3 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami
Načítání...