Internet nepotřebujeme, tvrdí mladí Češi. Facebook ale má 90 % z nich

Generation What?, tedy lidé, kteří nyní nejčastěji prožívají třetí desetiletí svého života, v podstatě všichni používají internet a devadesát procent z nich je na sociálních sítích. Svůj život si přesto bez internetu dokáže představit 60 procent z nich, což je výrazně více, než v zemích západní Evropy.

60 % mladých Čechů ve velkém mezinárodním výzkumu Generation What? zatím odpovědělo, že by mohli být šťastní bez internetu, zatímco bez mobilu by se obešlo 66 procent mladých a bez televize by netrpělo dokonce 90 % z nich. Těch, kteří by se bez internetu klidně obešli, přitom přibývá s rostoucím věkem: zatímco mezi šestnácti až sedmnáctiletými je to 56 procent, u lidí starších než 34 let by internet nechyběl 69 procentům dotázaných.

Zajímavý je pohled do zahraničí, průměrně by se bez internetu obešlo 52 procent mladých Evropanů, přičemž například v Británii je to jen 44 procent, v Německu 48 procent a ve Francii 49 %. Naopak třeba v Itálii by bez internetu mohlo bez problémů žít 70 procent mladých lidí.

Generace What? a internet
Zdroj: ČT24

Technologie a neustálý proud jejich inovací jsou zcela přirozenou součástí života Generace What? a tak trochu nechápou, jak se vlastně žilo, když nebyl dostupný internet a mobilní telefony. Průměrný dvaceti až třicetiletý Čech stráví před obrazovkou počítače, tabletu, nebo chytrého telefonu přes tři tisíce hodin ročně.

Internet je pro mladé primárně prostředkem ke komunikaci a zábavě. Ale s tím, že už se neumí bavit jinak než přes internet, to zatím nebude tak horké, protože popularitu internetu stále ještě poráží trávení času s přáteli, partnerem a sportování. Jako jeden ze tří nejoblíbenějších způsobů trávení volného času označila internet téměř čtvrtina mladých ve věku 12 až 26 let.

Mladí tvoří přes půlku uživatelů Facebooku, na sítích se prezentují idealizovaně

Jsou připojeni nejen kdekoliv, ale hlavně kdykoliv. „Skoro 90 procent členů generace Y má Facebook, tvoří přitom více než polovinu uživatelů Facebooku v Česku. A skoro dvě třetiny ho používá každý den. Dokonce to zašlo tak daleko, že Světová zdravotnická organizace přidala nový druh nemoci – nelátková závislost, závislost na internetu,“ shrnují autoři prezentace Tomáš Rábek, Petr Havlíček a Michaela Hrstková.

Sociální sítě
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Na sociálních sítích hledají ideální typ svého já, kterého nemohou dosáhnout v offline interakcích. Je to způsobeno především tím, že v online interakcích je více času na přemýšlení, což v reálném světě neplatí. „Na Facebooku všichni hrajeme naše malé divadlo, ve kterém se snažíme být co nejlepší herci a vypadat co nejlépe a to, jak hrajeme a vytváříme obsah, nakonec vytváří i nás samotné,“ domnívají se autoři výzkumu.

Média sledují mladí na internetu, důležitá je pro ně rychlost

Konzumace médií se u mladých lidí rozpadá do kaleidoskopu zpráv a klipovitých útržků z různých zdrojů. Ti, kteří se o veřejné dění zajímají, jsou zvyklí mít zprávy okamžitě a zadarmo. Mohou si neustále vybírat, mají ale rádi své jistoty a favority, ať už jde o humor či zpravodajství.

Lelkování
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Klasické formáty jako televize a tisk je neoslovují v takové míře. Stále více dochází k oddělení obsahu a média, se kterým byl obsah dříve nerozlučně propojen. Televizní a rozhlasové pořady, stejně jako noviny, stále častěji sledujeme i z jiných zařízení a pomocí jiných komunikačních kanálů – zejména přes internet. Každý den jim takové aktivity zaberou až 3 hodiny.

Generation What? čili Y

Projekt Generation What, který vznikl pod záštitou České televize a Českého rozhlasu, se zaměřuje na generaci, která přišla po Husákových dětech a předcházela nynější dospívající tzv. generaci Z. Generation What? se do jisté míry překrývá s termínem generace Y, zaměřuje se na lidi narozené mezi lety 1982 a 2000.

Projekt se ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd snaží pomocí internetového dotazníku a sociologických dat vytvořit profil generace současných mladých lidí mezi osmnácti a čtyřiatřiceti lety. Dotazník ve 148 otázkách zjišťuje názory na politiku, společnost, náboženství, média, soukromý život i kariéru.

„Zanedlouho se z této generace budou rekrutovat ti, kteří budou určovat směřování naší země a tvořit většinu pracovní síly. Mnoho o nich nevíme. Cílem projektu Generation What? je tuto situaci změnit, umožnit vytvoření autoportrétu, nechat její příslušníky hovořit o sobě, rodině, přátelích, společnosti, budoucnosti, hrozbách a touhách,“ uvedla Alena Müllerová, jejíž tvůrčí producentská skupina projekt zaštiťuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 2 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 2 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 3 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 13 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.