Přehledné uspořádání regálů, barevné zdůraznění akčního zboží, balíčkové maso – atributy doby supermarketů, která v Česku začala v roce 1991. Tehdy otevřela prodejna nazvaná Mana, která vznikla na jihlavském sídlišti Březinky. Králi českého obchodu byly supermarkety zhruba deset let, poté je z pozice nejoblíbenějších prodejen vytlačily hypermarkety.
Supermarkety jsou jenom jedním z typů velkopodlažních prodejen, mezi které patří například také diskonty a hypermarkety. I když v současnosti hrají supermarkety spíše druhé housle, jejich nástup před čtvrtstoletím znamenal zásadní změnu.
„Co tehdy supermarkety přinesly, bylo především to, že člověk nemusel zboží shánět – prostě ho tam nakupoval. Češi nebyli zvyklí, že pod jednou střechou sehnali široké portfolio výrobků,“ charakterizoval největší změnu generální ředitel společnosti GfK Tomáš Drtina. Od dosavadních samoobsluh se již první supermarkety lišily také prostředím, do kterého zákazníky uvedly. Dnes již samozřejmostí, v roce 1991 však novinkou bylo například uspořádání regálů, ale i barevné orámování cenovek akčního zboží. V jihlavské Maně se také poprvé objevilo balíčkové maso.
V prostorách, kde 6. června 1991 otevřel první český supermarket, byl obchod již dříve. Původní samoobsluha Vysočina tak po zakoupení Aholdem vlastně jen prošla změnami interiéru. Místní lidé však na otevření supermarketu vzpomínají dodnes. „Bylo to naprosto něco jiného, jako v Rakousku, o několik tříd výš, než jsme byli zvyklí,“ řekl jeden z obyvatel sídliště.
Podle Tomáše Drtiny byl první supermarket jedním z produktů rané privatizace. „Privatizace přinesla velké příležitosti a Ahold byl jednou ze společností, které si uvědomily, že může přijít na trh rychle, když využije, co v privatizaci získá. Velkou šancí pro něj byla jižní Morava. Proto to byla Jihlava a ne Praha,“ podotkl. V současnosti patří bývalá jihlavská Mana opět nizozemské společnosti, změnila však název. V minulosti ji provozoval také rakouský Julius Meinl.
Zatímco však před 25 lety byl supermarket na sídlišti Březinky avantgardou, dnes již podle Drtiny slouží spíše k lokální obsluze. „Hypermarkety jsou dnes nejoblíbenějším nákupním formátem. (…) Když vezmu auto, tak jedu raději do hypermarketu, který je větší,“ upozornil. Na pozice supermarketů navíc útočí diskonty. Jejich podoba se v posledních letech výrazně mění, často již nejde o prostory plné krabic, ze kterých lidé vytahují zboží. „Výrazně se posouvají ke kvalitě, investují do interiéru a kvalitou se některé přibližují supermarketům,“ dodal Tomáš Drtina.
Hlavním rozdílem tak zůstává šíře sortimentu. Zatímco supermarkety nabízejí přes deset tisíc položek, v diskontu jich je zhruba pětina. Naopak hypermarkety nabízejí zhruba 60 tisíc produktů.
