Česko zatím požádalo Brusel o proplacení desetiny dotací, které má k dispozici v období do roku 2020. Dalších 30 procent je podle ministerstva pro místní rozvoj už smluvně pojištěno. Opozice ale dosavadní postup kritizuje, protože se peníze získávají pomalu a hrozí ztráty.
Opozice kritizuje pomalé čerpání evropských dotací, ze kterých se v Česku staví silnice, kanalizace nebo školy. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO) výtky odmítá.
„Posunuli jsme se do pozitivního trendu, a to zhruba za několik měsíců. V tuto chvíli máme vyhlášené výzvy za zhruba 84 procent celkové alokace, což je přes 500 miliard,“ brání český postup Šlechtová.
Opozice ve své kritice pomalého čerpání dotací ukazuje třeba na ministerstvo průmyslu a obchodu. „Ministerstvo nečerpá ještě ani na jedno procento po téměř třech a půl letech. Jsou i další resorty a operační programy, které také čerpají velice špatně,“ upozorňuje místopředsedkyně poslaneckého Výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09).
Některé výhrady uznává ministryně Šlechtová. Sama vyzývá k rychlejšímu čerpání, větší změny ale nechystá. I proto, že slibuje výrazné zlepšení situace v příštím roce.
„Projekty pojedou do roku 2023 a ještě v ten rok budeme žádat o proplacení prostředků Evropskou komisi. Teď je rok 2017, jsme na 10 procentech, já z toho také nejsem nadšená, ale je to dobrý výsledek,“ tvrdí Šlechtová.
Příliš administrativy a nejistota
Šlechtová teď apeluje na úřady, kraje i obce, aby o dotace žádaly. Česko může získat až 650 miliard korun. Zatím bylo podle posledních údajů ministerstva vyhlášeno 715 výzev za 520 miliard. Peníze se mají ve větší míře na českých účtech objevit příští rok, třeba díky stavebním projektům.
„Největší boom toho čerpání, tedy proplácení ze strany Evropské komise, počítám, že bude v roce 2018. Vidíme v našem systému všechny projekty, a tvrdých projektů je tam velké množství,“ chválí obce Šlechtová.
Důvodem, proč podle části opozice Česká republika získává z Unie málo peněz, a ztráty tak mohou být vyšší než v minulém období, je příliš administrativy a překážek. Stejné obavy vláda pravidelně slyší i při sněmovních interpelacích. A potvrzuje je i zkušenost starostů.
„Když jde povodeň, tak se brzdí o tento most,“ popisuje starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil (KDU-ČSL) problémy, které ve městě mají. Radnice tady proto chtěla vybudovat protipovodňová opatření.
Pomoci měly evropské dotace, jenže nakonec je situace jiná. „Naběhli jsme si, protože jsme spoléhali na přísliby z Evropské unie, že z ministerstva životního prostředí půjdou peníze na protipovodňová opatření, nakonec tomu tak vůbec není,“ stěžuje si starosta Uchytil.
Boj o dotace vzdala i obec Štědrá na Karlovarsku. Chtěla za ně rekonstruovat zdevastovanou památku. Na opravu barokního zámku bude obec potřebovat zhruba 50 milionů korun, polovinu už má za sebou. Opravené jsou střechy a celá horní část objektu.
„Jako s každou evropskou dotací je třeba zacházet velice opatrně, a ta šance, že z toho jednou vznikne průšvih, je velice vysoká,“ myslí si starosta Štědré František Pánek (nez.)
„Speciálně některé operační programy selhávají, a ta situace je zoufalá i pro žadatele. Systém je nefunkční, a to jen ten důvod, proč špatně čerpáme,“ dodává Langšádlová.
Fondy v týdnu řešila také tripartita. Kritický byl hlavně Svaz průmyslu a dopravy. Podle něj patří v čerpání dotací Česko k sedmi nejhorším zemím Unie. „Čerpání fondů se rozjíždí velice pomalu. Zatím je alokováno 150 nebo 160 miliard korun, což je čtvrtina prostředků, které máme k dispozici,“ stěžoval si prezident svazu Jaroslav Hanák.
