Praha - Dvanáct milionů jako odstupné pro bývalého šéfa Českých drah Petra Žaludu a další miliony pro ostatní členy představenstva. Personální změny, k nimž přistoupila Rusnokova vláda, přišly draho - ale jen v některých případech. Tam, kde manažery nechránily vyjednané „zlaté padáky“, si ministři dávali pozor. S rozdáváním výpovědí byla vláda opatrná a štědrým odstupným pro bývalé náměstky se dokázala vyhnout. Přesto vůbec nelze říct, že šetří státní kasu.
V čem spočívá trik, který ochránil státní kasu před výplatou statisíců na odstupném zaměstnancům centrálních úřadů, jichž se přitom Rusnokova vláda zbavila přes 80 za několik málo týdnů? Velké části pracovníků totiž ministři nabídli jiné pozice na stejném ministerstvu. A to i těm, kteří byli úzce spojeni s předchozím kabinetem Petra Nečase. Například bývalá vrchní ředitelka sekce ministra na resortu zahraničí Kateřina Weissová sice odešla sama, hlavním důvodem ale bylo to, že nechtěla spolupracovat s Rusnokovou vládou. „Já myslím, že bych dostala i hezkou pozici v zahraničí, nový ministr mi to nabízel,“ uvedla.
Přesto z ministerstev odešly desítky náměstků, kterým ministři rozdali výpovědi. Ministerstvo zemědělství bylo v personálních změnách nejaktivnější – z vedoucích funkcí odvolalo 11 zaměstnanců. Sedmi z nich dal ministr výpověď, zbylí přešli na jiná místa. Přesto prý kvůli odvolání peníze vyplácet nemuselo. Použilo totiž možnost, kterou při současných personálních čistkách ministerstva používala nejčastěji – tedy nabídku přeřadit pracovníky na jinou pozici. Pokud nechtěli, mohli dostat výpověď. Nárok na případné odstupné ale v takovém případě nezískali.
Legálně, levně, v klidu
To by se totiž stalo jen v případě, že by se jim zrušilo původní místo kvůli organizačním změnám. „V tomto případě k takovým organizačním změnám nedošlo, a tudíž odstupné nikomu z odvolaných nenáleží,“ uvedla ředitelka odboru komunikace ministerstva zemědělství Dana Večeřová.
Nejde o jediný resort, který se takovým způsobem s výpověďmi vypořádal. S výjimkou ministerstva zdravotnictví, odkud neodešel nikdo, a místního rozvoje, kde místo opustil jen náměstek Jan Sixta kvůli nabídce práce na jiném resortu, se přitom výpovědi rozdávaly všude. Přesto odstupné podle svého vyjádření ministerstva nevyplácela. Zdůvodnění bylo všude stejné: pracovníkům byla nabídnuta jiná pozice, pokud se rozhodli toho nevyužít, výpověď podali sami nebo ji dostali, ale nárok na odstupné jim tím nevznikl.
„Tím, že státní správa nemá speciální legislativu, platí pouze zákoník práce,“ říká Václav Velčovský, analytik z organizace Good Governance a vysvětluje, že pokud je například náměstek odvolaný, odchází z řídící pozice, ale může zůstat na úřednické.
Tabulková místa se vždycky hodí
Pro státní správu ale tento přístup znamená, že uměle vytváří řadu nových míst. „Pokud takto ministerstva člověka přeřadí na jinou práci, vytvoří mu jinou pozici, vznikají funkce, které jsou úplně zbytečné,“ vysvětluje Jana Chvalkovská, analytička z Centra aplikované ekonomie. „Ten člověk tam zůstane, je ale otázka, jestli má vůbec nějakou agendu. Přitom na jeho původní místo se najde někdo jiný,“ uvádí s tím, že místo původního jednoho platu tak ministerstvo s takovým postupem vydává dva.
„Je ale otázka, jestli je to odměna, nebo trest,“ pokračuje Velčovský. Například bývalý generální sekretář náměstka ministra zahraničních věcí Jaromír Plíšek a diplomat, který měl odjet jako velvyslanec na Slovensko, na nabídku takového místa kývl. V rámci resortu nově zpracovává agendu „koordinátora pro eGovernment“.
Taková pozice se přitom může na ministerstvu ztratit. „Každý resort si uchovává několik desítek neobsazených míst. Na ně ale čerpá mzdové prostředky, se kterými se počítá v rozpočtu ministerstva. Právě tato tabulková místa může obsazovat přesunutými lidmi, kteří ztratili svojí vedoucí pozici,“ popisuje bývalý úředník státní správy Velčovský systém, díky němuž se na ministerstvech točí „nepohodlní“ úředníci.
Ministerstva se tak snadno vyhnou povinnosti vyplácet odstupné, a pokud úředníci na resortech zůstávají, znamená to pro ně jen minimální ztráty na platu. Při jmenování do řídící funkce dochází často k přeřazení do vyšší platové třídy a zároveň se náměstkům významně zvyšuje osobní ohodnocení. Odebrat ho po přeřazení ale jde jen v případě, že zaměstnanec neplní své závazky. Až na výjimky jim tak vyšší plat zůstává i na nižších funkcích.
Náměstci mají podle údajů z roku 2011 průměrný měsíční plat zhruba 76 tisíc korun, ředitelé sekcí 66 tisíc korun a ředitelé odborů 53 tisíc korun. Přitom základní plat úředníka je zhruba roven průměrné mzdě. Až polovinu navíc ale může tvořit osobní příplatek, ve výjimečných případech dosahuje až 100 procent základní mzdy. K tomu se připočítává výše příplatku za vedení, který není regulován, a dále nepravidelné odměny. Ty dávají ministři podle svého úsudku. Proto je mohla bývalá šéfka Úřadu vlády Jana Nagyová pobírat ve výši přes milion korun ročně.
Odstupné: šetrnější varianta
Pokud by se takovým zaměstnancům nakonec rozdávala výpověď, podle délky zaměstnání by měli nárok na jeden až trojnásobek svého průměrného měsíčního výdělku. A to počítaného včetně veškerých příplatků a odměn.
Za náměstka s průměrnou mzdou a bez dalších odměn by tak ministerstvo v případě, že by mu vznikl nárok na odstupné, zaplatilo maximálně 466 tisíc korun - dva měsíce výpovědní lhůty a až tříměsíční odstupné včetně daní a odvodů, které se v případě odstupného neplatí. Přitom pokud takový zaměstnanec na ministerstvu zůstává, bude tam zřejmě nejméně po dobu, než Rusnokovu vládu vystřídají noví ministři - tedy necelých pět měsíců. Jen za tu dobu za něj tak zaměstnavatel vydá více než jednorázově při výpovědi - 509 tisíc korun bez dalších odměn.
Ačkoli se tedy Rusnokova vláda chtěla vyhnout křiklavým titulkům o statisících až milionech korun, které by musela v úhrnu zaplatit na odstupném po výměně více než osmi desítek státních zaměstnanců na vyšších pozicích, celkový účet může být přesně opačný. Suspendovaní úředníci, pobírající svůj dosavadní plat, vyjdou státní kasu mnohem dráž.
