Praha – Na dnešním setkání zástupců koaličních stran ČSSD a ANO s církvemi ohledně restitucí k zásadní dohodě o snížení náhrad stále nedošlo, komise se kvůli tomu znovu sejde přibližně za měsíc. Do té doby by měly církve předložit své připomínky. Zatím ale přistoupily na požadavek, že zveřejní své hospodaření. Nyní ho každoročně posílají ministerstvu kultury, ale je neveřejné. Ve výročních zprávách budou také informovat o výši prostředků, které věnovaly nebo hodlají věnovat na veřejně prospěšné aktivity.
ČSSD i ANO chtějí prosadit snížení náhrady za nevydaný majetek zhruba o 13 miliard korun. Namísto 59 miliard by tak církve dostaly pouze 46. Místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková ale po dnešní schůze uvedla, že zatím k žádné dohodě nedošlo: „Závěr je takový, že ještě budou doplněny informace a církve dají písemné připomínky proti tomu, co jsme jako experti ČSSD a ANO předložili.“ Další schůzka, kde se budou připomínky řešit, by měla proběhnout do poloviny března.
Církev ale stále tvrdí, že současná výše náhrad je adekvátní. „Výpočet je spravedlivý a má v sobě ze strany církví obsažené zásadní ústupky… Dohodli jsme se ale, že se nad tím ještě setkají ti, co se vyznají v oceňovacích věcech,“ řekl po jednání generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Gajdůšková už ovšem dříve uvedla, že snížení náhrad je podle ní logický požadavek: „Tak jako když v obchodě Vás pokladní přeplatí, poctivý člověk řekne: 'Paní pokladní, vy jste mě přeplatila,' a vrátí to.“ Při stanovování částky prý podle Gajdůškové tým stranických odborníků vycházel z veřejně dostupných autoritativních čísel.
Sobotka: Na redukci náhrad jednoznačně trváme
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v reakci na výsledek jednání uvedl, že jeho strana na redukci náhrad jednoznačně trvá. Zároveň přivítal dohodu o transparentnosti: „Já se domnívám, že je to pozitivní posun, že tedy budou zveřejňovány informace o tom, jakým způsobem církve hospodaří.“
Dalším požadavkem ČSSD a ANO byla účelová vázanost prostředků a transparentní nakládání s nimi. „Tak, aby bylo zřejmé, že budou použity například na sociální, zdravotní, vzdělávácí nebo kulturní účely,“ zmínil před několika dny ve vysílání ČT24 premiér Bohuslav Sobotka. Podle Gajdůškové církve na dnešním setkání doložily, že prostředky na tyto účely vynakládají ve velké míře už nyní.
Účelové vázání náhrad nicméně kritizoval i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek: „Mně, kdyby někdo něco ukradl a bylo mi to vráceno, tak by mě uráželo, že musím říct, na co to použiji. Na druhou stranu, možná pro zmírnění emocí by to bylo vhodné, ale neměla by to být povinnost.“ Dále platí, že lidovci se debat neúčastní - se stávající úpravou restitucí jsou spokojeni. „Setrváváme pořád na stejném stanovisku: pokud se na tom dohodnou se zástupci církví, my to určitě podpoříme,“ potvrdil ČT24 Bělobrádek.
Církve a náboženské společnosti měly možnost požádat o vydání majetku do 2. ledna letošního roku. ČSSD včera oznámila, že připravuje návrh na prodloužení půlroční lhůty, kterou mají úřady na posouzení jednotlivých žádostí. Uvažují i o dočasném pozastavení vydávání majetku. Současná lhůta je na posouzení tisíců žádostí prý příliš krátká a navíc o nich rozhoduje jediný orgán, právě Státní pozemkový úřad.
Šéf pozemkového úřadu požádal kvůli restitucím o 100 nových lidí
Šéf tohoto úřadu Petr Šťovíček si už tento týden novému ministrovi zemedělství Marianovi Jurečkovi (KDU-ČSL) stěžoval, že jeho podřízení mají se zvládáním agendy spojené s církevními restitucemi problémy. Kvůli razantnímu snížení jejich stavu za ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) podle Šťovíčka není dostatek zaměstnanců. Jurečku proto požádal o dočasný nábor 100 nových lidí. Ředitel má obavy z toho, že by úřad do budoucna mohl mít problémy a čelit sankcím, protože by jeho úředníci nezvládali dodržovat zákonné lhůty pro správní řízení.
Podle dosud známých údajů, aktualizovaných k 31. lednu, podaly církve 4 685 žádostí o vydání 102 593 pozemků a 1 783 staveb. Tato čísla ještě porostou vzhledem k výraznému nárůstu počtu odeslaných žádostí v posledních týdnech roku.
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni posvětil Ústavní soud.
