Češi mají rekordní zájem o zahraniční dovolenou a zdejší cestovní kanceláře očekávají nejlepší sezonu za poslední roky. Zájezdy do nejvyhledávanějších destinací jsou skoro vyprodané. Zatímco ekonomice se daří, ceny zůstaly skoro stejné. Loni si letní odpočinek v cizině dopřálo skoro 5 milionů lidí, nejčastěji v tradičním Chorvatsku.
Chorvatsko patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější dovolenkové destinace, loni tam vyrazilo zhruba 850 tisíc Čechů. Přes 600 tisíc Čechů se vydalo do Itálie a na Slovensko. Letošní čísla by měla být podobná. Cestovní kanceláře se ale shodují, že letos nemá cenu čekat s nákupem zájezdů na poslední chvíli. Na rozdíl od minulých let se to nemusí vyplatit.
„Co se týče last momentů tak mimo to, že jich nebude ten objem, který byl minulé sezony, může dojít paradoxně k tomu, že můžou být o něco dražší,“ tvrdí Stanislav Zíma z Asociace cestovních kanceláří.
Až 70 procent českých turistů vyráží na dovolenou s velkými cestovními kancelářemi, zbytek jezdí raději po vlastní ose. Průměrně stráví mimo domov 7 až 10 dnů. V posledních letech si Češi čím dál častěji letní sezónu prodlužují: odjíždějí už květnu nebo naopak až v září nebo říjnu.
Mezi záplavou turistů, kteří opět vyrazí do Chorvatska, bude i Josef Hájek s rodinou. Přestože k Jadranu jezdí už třicet let, o konkrétním místě ještě jasno nemá. Zato ví, že chce jet autobusem a ubytovat se v apartmánu.
Nabídky ubytování jsou ale rozmanité. „Poměrně populární možností je pronájem celých vil, od malinkých domků až po luxusní vily,“ upozorňuje Michal Rajnoch, který spravuje webový portál radící turistům třeba s plánováním cest nebo právě s ubytováním.
Exotika nebo jachta
Češi se letos ve větším počtu zřejmě vrátí i do zemí jako je Turecko, Egypt nebo Tunisko. Ale objevují i zcela nové, exotické destinace, třeba jihovýchodní Asii. Ačkoliv v Thajsku momentálně není turistická sezona kvůli období dešťů, po jeho skončení by do stále populárnější země mohlo zamířit rekordní množství Čechů, výrazně víc než padesát tisíc.
Větší počty Čechů vyhledávají aktivní dovolenou u moře, například plavbu na jachtě. „Lodí na letní sezonu už je opravdu velice málo. Kolikrát už nejsme schopní klientům vyhovět,“ říká Matěj Salák, který jachty pronajímá. Lodě po celém světě si jen přes jeho rezervační systém letos pronajmou tři tisícovky Čechů.
Týden na lodi během léta lze pořídit zhruba za 15 tisíc korun. Podle Asociace cestovních kanceláří je částka 15 tisíc korun zároveň letošní průměrná cena dovolené na osobu. Společné úspory chce podle průzkumů v zahraničí utratit víc než třetina partnerů.
Rizika za hranicemi
Cesta do zahraničí kromě poznání nových krajů či odpočinku přináší také rizika. Ministerstvo zahraničních věcí proto provozuje systém DROZD. Zaregistrovaným cestovatelům z něj chodí rychlé informace o nenadálých událostech, například přírodních pohromách nebo teroristických útocích.
Na stránkách ministerstva visí také seznam zemí, kde může být zhoršená bezpečnostní situace. Ke stažení je na webu také tiskopis pro případ, že na dovolenou míří jeden z rozvedených partnerů s dítětem, případně příbuzní. Některé státy pak vyžadují rodičovský souhlas.
Cesta bez pojištění se může prodražit, náklady jdou do milionů
Samostatnou kapitolu tvoří cestovní pojištění. Podle poskytovatelů poslední dobou přibývá lidí, kteří se v zahraničí zraní nebo onemocní. Takových případů bylo loni kolem osmi set, což je nejvyšší číslo v posledních pěti letech. Důvodem může být to, že na cesty se vydává více seniorů a turistů, kteří hledají dobrodružství a adrenalin.
Nejčastěji volají o pomoc turisté z Egypta. Řeší nachlazení, úžeh, ale hlavně zažívací problémy. Většina z nich si totiž pořídí dovolenou all inclusive, přejedení a horké počasí pak mohou způsobit silné nevolnosti.
Zdravotní pojištění je součástí všech zájezdů prodávaných přes cestovní kanceláře. Turisté, kteří do zahraničí cestují neorganizovaně, povinnost pojistit se nemají. Jenže dovolená se pak může velmi prodražit.
Služby zdravotníka kvůli nevolnosti stojí za hranicemi většinou do 10 tisíc korun. Náklady na hospitalizaci v případě srdečního selhání nebo mrtvice ale mohou dosáhnout až milionů korun. Příkladem může být loňský případ, kdy jedna z pojišťoven zaplatila za klienta, který dostal během pobytu ve Španělsku mozkovou příhodu, přes dva miliony korun.
