Praha - Už nic nebrání tomu, aby se v říjnu uskutečnily předčasné volby. Senát totiž schválil jednorázový ústavní zákon, podle kterého sněmovna v současném složení skončí dnem předčasných voleb. Ty proběhnou nejpozději v pátek 9. a v sobotu 10. října. Zákon vycházel z dohody ODS, ČSSD a zelených. Lidovci se rozhodli ho nepodpořit - Senát prý přijetím této normy ztratí roli strážce ústavy. Prezident Václav Klaus nemá možnost tento zákon vetovat.
Pro bylo 56 senátorů z celkem 71 přítomných, pro přijetí bylo potřeba 43 hlasů.
Normu jednotně podpořili pouze sociální demokraté, ze senátorů ODS pro normu nehlasovali jen tři. Zákon pomohli schválit ještě Igor Petrov (SNK ED) a Ludmila Müllerová (KDU-ČSL). Ta ale následně záznam o hlasování zpochybnila s tím, že hlasovala proti stejně jako pět jejích kolegů, dva senátoři z Klubu otevřené demokracie a Tomáš Töpfer (za ODS). Sedm senátorů včetně všech tří komunistů se hlasování zdrželo.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) označil schválení zákona za dobrý výsledek, který umožní říjnovými volbami vyřešit současnou patovou situaci. Mnozí ze senátorů nešetřili vůči navrhovanému řešení kritikou, ti nejradikálnější mu vytýkali neústavnost či obcházení ústavy. „Ústavní zákony doplňují nebo mění ústavu. Tento zákon ji ani nedoplňuje ani nemění, tento zákon si počíná, jako kdybychom ústavu vůbec neměli,“ hřímal místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Po schválení zákona chvíli zvažoval, že jej napadne u Ústavního soudu. Kvůli nízkému počtu senátorů, kteří hlasovali proti zákonu, tak ale asi neučiní. Ústavní stížnost musí předložit nejméně 17 senátorů. Ani Jaroslav Kubera (ODS), který normu nepodpořil, nevěří, že by se Pithartovi podařilo sehnat dostatek hlasů.
Norma je skoro stejná jako ta z roku 1998
Schválená předloha podobně jako téměř totožný zákon z roku 1998, který byl přijat po pádu poslední vlády Václava Klause, počítá se zkrácením lhůt pro vypsání a organizaci předčasných voleb. Například politické strany a hnutí mají předložit kandidátní listiny do 44 místo 66 dnů před dnem voleb, tedy nejpozději do středy 26. srpna.
Termín mimořádných voleb je zajímavý i tím, že bourá jednu českou tradici. Poprvé od roku 1929 půjdou lidé k volbám do sněmovny na podzim a nikoli v jarních měsících.
Přechod rádií na digitální vysílání bude snažší
Senátoři také schválili poslaneckou novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která mu usnadnit přechod rádií na digitální vysílání. Provozovatelům rozhlasových stanic kvůli digitalizaci umožňuje získat takzvané transformační licence, na jejichž základě by mohli vysílat až do 10. října 2025, tedy až o 12 let déle než podle stávajících licencí. Novela ve výsledné podobě, v jaké ji před časem schválila Poslanecká sněmovna, není tak výhodná pro velké rozhlasové stanice, jako byla původní předloha, proti níž protestovala malá regionální rádia. Zákon ovšem zvyšuje rozsah celoplošného pokrytí z nynějších 70 na 80 procent obyvatel, kteří by mohli rozhlasové vysílání přijímat.
Senátoři dnes také schválili novelu exekučního řádu, která dává státu více možností postihnout exekutorskou komoru.
