Československé tabu: Na konci války zabíjely bomby s rudou hvězdou

Takřka každý rok se v médiích připomíná americké bombardování Prahy z února 1945, při němž zahynulo přes 700 lidí. Mnohem méně zájmu budí sovětské bombardování českých měst, k němuž došlo na samém sklonku války 8. a 9. května. Zahynulo při něm přes 1300 lidí. V Československu se ale o náletech muselo mlčet, Sověti přitom už v 60. letech neměli problém svou akci přiznat. Právě v době, kdy Pražané vítali ruské vojáky, se nad Mladou Boleslaví objevila neoznačená bombardovací letadla, která ve třech vlnách svrhla na město 700 bomb o váze od 2,5 do 500 kilogramů… Tématu se věnoval Karel Vrána z Reportérů ČT.

Na konci 2. světové války zasáhla území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava vlna spojeneckých náletů. „Od května 1944 se podílelo americké letectvo na bombardování cílů v protektorátu a Sudetské župě, z počátku to byly především rafinerie minerálních olejů a vůbec syntetických pohonných látek, později se k tomu přidala například i letiště,“ vysvětluje historik Národního technického muzea Michal Plavec.

Drážďany nejsou Praha:

Nejznámější a nejdiskutovanější spojenecký nálet se odehrál 14. února 1945. Část amerických letadel, která měla bombardovat Drážďany, kvůli chybné navigaci zabloudila nad Prahu. Výsledkem bylo 701 mrtvých. „Mnozí Pražané se oddávali poněkud iracionální víře, že Praha bude ušetřena leteckého bombardování,“ říká historik Vojenského historického ústavu Jiří Rajlich a popisuje vlastní rodinnou zkušenost. „Můj děda a otec bydleli na Kampě a vždycky, když letěli Američané kolem, tak místo toho, aby byli v krytu, vylezli na střechu a pozorovali je. Stejně tak tomu bylo i 14. února 1945. Když jim začala dunět země pod nohama, tak nakonec v krytu přece jen skončili.“

Mýty a propagandou je opředený i americký nálet na plzeňskou Škodovku z 25. dubna 1945. Někteří dodnes tvrdí, že závod byl Američany vybombardován z pomsty za to, že měl být po válce znárodněn. Skutečnost je však taková, že k bombardování došlo, neboť se tam vyráběly obávané německé stíhače tanků Hetzer. „25. dubna se Škodovku podařilo zasáhnout naplno a až do konce války nedostali Němci ze Škodovky ani jednoho Hetzera. BBC zhruba dvě hodiny před náletem varovala, aby Američané co nejvíce ušetřili životy českých civilistů i dělníků ve Škodovce,“ říká Rajlich.

Ve stínu těchto událostí dodnes zůstávají sovětské nálety z 8. a 9. května 1945. Ačkoliv při nich zahynulo více než 1300 lidí a škody byly nedozírné, komunisté o nich mlčeli, případně je připisovali Němcům. „Němci byli poražení a měli na svědomí všechno špatné, co se za druhé světové války stalo,“ popisuje Plavec postoj poválečné propagandy - více čtěte zde.

16 minut
Reportéři ČT: Sovětské bomby dopadaly na české území
Zdroj: ČT24

Cílem náletů bylo zničit německé kolony, které ustupovaly do amerického zajetí, krutý dopad však měly na české civilisty. Historici napočítali 66 bombardovaných míst, mezi nejhůře postižené patřily Hrotovice, Krucemburk, Ždírec nad Doubravou, Mělník, Roudnice nad Labem, Byšice a především Mladá Boleslav. „Já jsem pomáhal v nemocnici nakládat mrtvé, utržené nohy a podobně,“ vybavuje si mladoboleslavský pamětník Marcel Zachoval.

Dokumenty z Ústředního archivu ministerstva obrany Ruské federace dokazují, že šlo skutečně o letadla Rudé armády. „V průběhu dne 9. května roku 1945 skupiny pěti až devíti letadel PE-2 masivním bombardováním zničily živou sílu a techniku nepřítele v oblasti Mladá Boleslav, Litoměřice, Těchlovice, Zámostí, Vrchovany, Dubá a Mělník,“ cituje z oficiálního spisu historik Plavec. „Ve zpravodajských svodkách jsou výkazy všech typů shozených pum a kromě sovětských typů jsou tam i údaje o tom, že Sověti tehdy na Mělník a Mladou Boleslav shazovali taky německé kořistní pumy,“ doplňuje jej Rajlich.

„Víme, že sovětská historická a memoárová literatura neměla již v šedesátých letech problém uvádět, že letadla Rudé armády byla 9. května 1945 ve vzduchu a její letci se snažili zastavit ústup německých jednotek do americké zóny,“ vysvětluje Plavec. Tabu platilo pouze pro Československou propagandu. „Sovětská historiografie naopak neviděla důvod nálety sovětských letců v první mírový den, 9. května 1945, zamlčovat. Naopak, byly a dodnes jsou brány jako regulérní součást válečných operací.“

„Musíme si uvědomit, že nikdo z nezasvěcených nevěděl, kdo a proč území Čech a Moravy bombarduje. Není proto divu, že lidé kladli vinu za nálety Němcům. Toto přesvědčení se přeneslo i do novinových článků a historických publikací. Přestože prorežimní historici věděli o operacích letectva Rudé armády 9. května 1945, nikdy neuvedli na pravou míru, kdo onoho dne česká a moravská města a vesnice bombardoval a jaký měl motiv.“

Michal Plavec: Propaganda kolem sovětských náletů v květnu 1945

Pamětník bombardování Byšic: Nelze na to zapomenout

V Byšici sovětské bombardování 9. května zaplatilo životem 23 lidí. V areálu továrny Vitana zde kdysi stával i pomník obětem náletu. Při rekonstrukci fabriky byl ale odstraněn, nový má vyrůst v obecním parku. O to se velkou měrou zasloužil místní patriot Jan Sedlák. „Moje babička mi několikrát vyprávěla, že zde umřela spousta lidí. Ale když jsem se pídil po přímých účastnících, nikdo o tom nechtěl mluvit. Až v roce 2009 jsem dohledal na internetu vzpomínku pana Zdeňka Novotného, který psal, že je rodák z Byšic,“ říká Sedlák.

„Já jsem si četl venku Broučky, najednou z ničeho nic směrem od východu přiletěla dvě letadla. Tak jsem utíkal do krytu,“ vzpomíná Novotný. Nálet nepřežili jeho sousedé. „Zakrátko jsem zjistil, že vlastně všichni moji sousedi zahynuli, paní Tichá a celá rodina Švejků,“ říká. „Jedna z těch střel nebo bomb spadla přímo před továrnu, kde bylo shromážděných zhruba 25 lidí. Bohužel mezi nimi byli i tři předkové naší rodiny, Vincenc Švejk, Marie Švejková a školačka Maruška Švejková,“ smutní pozůstalý po obětech náletu na Byšici Pavel Švejk.

Přestože někteří lidé, kteří bombardování zažili, věděli, jaká letadla na ně bomby svrhla, velká část obyvatelstva byla přesvědčena, že letectvo Rudé armády své spojence bombardovat nemohlo. „Pamatuju si, že otec musel vyplňovat nějaké papíry do nemocnice v Mělníku. V prohlášení napsal: po útoku ruských letadel. To mu vrátili, musel tam napsat nepřátelských letadel,“ popisuje Zdeněk Novotný.

Pragmatický důvod takového postupu popisuje byšický patriot Jan Sedlák z Občanského sdružení hledačů ztracené historie. „Po válce vzniknul výbor na repatriaci válečných škod, které mohly být uplatněny pouze na německou armádu. To znamená, že pokud se napsalo, že bombardovala ruská letadla, tak se na to žádné náhrady nevztahovaly. Místní pan starosta pan Richtrmoc říkal: Tohleto nemůžete napsat, protože nás Rudá armáda osvobodila, ne bombardovala,“ vysvětluje.

Valná část Čechů je přesvědčena, že české území přeci 9. května 1945 nemohlo bombardovat letectvo Rudé armády, opak je ale pravdou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 3 hhodinami

Skryté nebezpečí v polích. Skruže jsou pro zvířata pastí

Odkryté meliorační jímky na polích a loukách jsou nebezpečí pro zvířata i lidi. Myslivci a hasiči v posledních týdnech zachraňovali ze skruží několik srnek, ale také bobry nebo jezevce. Využívají k tomu klasické nastavovací žebříky, zvířata mívají při manipulaci zakryté oči tkaninou nebo dekou. Každá jímka by měla být přitom zavřená. Zodpovědnost za to mají majitelé pozemků.
před 5 hhodinami

Malá Madlen je zpět doma, dárců kostní dřeně se hlásí rekordní množství

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.
před 5 hhodinami

V noci na neděli se mění čas. Lidé budou spát o hodinu méně

V noci na neděli se opět mění čas – ze zimního na letní. V Česku lidé hodiny přetáčejí vždy poslední neděli v březnu. A to nepřetržitě už 46 let. Změna se již tradičně dotkne například některých vlakových spojů. České dráhy upozorňují na hodinové zpoždění jedenácti vlaků. Národní dopravce na změnu upozorní e-mailem i v aplikaci.
před 5 hhodinami

Děláme vše pro to, aby se slintavka a kulhavka do Česka nedostaly, shodli se hejtmani

Věřím, že opatření, která přijali zemědělci před svými farmami, udělají všechno pro to, aby se nákaza do České republiky nedostala, řekl v pátečních Událostech, komentářích hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky na Slovensku. Stejně se vyjádřil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), který zmínil, že v případě výskytu má stát automatické programy, které chovatelům nahradí škody. Oba apelovali, aby lidé nekupovali tepelně neopracované produkty z dotčených zemí.
před 9 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 10 hhodinami

„Nejsme koalice, budeme mít jeden klub,“ řekl Fiala (SPD) v debatě o nadcházejících volbách

Česko čekají za půl roku sněmovní volby. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, druhá by skončila koalice SPOLU a třetí jsou Starostové. Do sněmovny by se dostali i Motoristé, SPD, Stačilo a Piráti. Naopak pod hranicí vstupu do dolní komory skončili sociální demokraté a Trikolora. Ostatní by nezískali ani dvě procenta. Debaty o předvolebním klání se v Událostech, komentářích zúčastnili zástupci dvou opozičních a dvou vládních stran, které mají v průzkumech největší podporu. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Aleš Juchelka (ANO), Michaela Šebelová (STAN) a Radim Fiala (SPD).
před 11 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 12 hhodinami
Načítání...