Česko loni předalo do sousedních států 1396 cizinců, což je meziroční nárůst o 870 procent. Výrazný nárůst proti roku 2014 byl způsoben větším počtem zadržených uprchlíků, kteří do země vstoupili přes Rakousko a Slovensko. Do těchto států české úřady také nejčastěji uprchlíky vracely. Vyplývá to ze zprávy o situaci v oblasti migrace a integrace, kterou dostane na stůl vláda.
Česko loni vrátilo do okolních států 1396 cizinců, hlavně Syřanů
Česko v roce 2014 na základě readmisních dohod předalo do okolních států 144 cizinců, loni to bylo o 1252 víc. Readmisní dohody má Česko uzavřené s patnácti státy, s dalšími státy má dohody uzavřené Evropská unie. Jde o přesná pravidla a podmínky, za jakých jsou vraceni do zemí jejich původu, nebo odkud přišli, než je policie zadržela.
Nejvíc lidí z tuzemska putovalo loni do Rakouska, a to 1078. O rok dříve jich bylo jen 73. Na Slovensko pak země předala 258 osob, do Německa 52 a do Polska osm cizinců. Nejčastěji české úřady do okolních zemí předávaly občany Sýrie, kterých bylo 830. Následovali občané Iráku a Afghánistánu, kterých bylo přes 100.
Polsko vracelo Česku občany Ukrajiny
Česko naopak loni od sousedních států převzalo 260 cizinců, což bylo meziročně o 224 méně. Tři čtvrtiny loňských případů byly předání cizince z Německa. Nejčastější národností předávanou do tuzemska byli občané Ukrajiny, kteří byli zadrženi zejména v Polsku při vycestování do domovského státu. Druhou nejčastější předávanou skupinou pak byli čeští občané, kteří byli vyhoštěni nebo měli zakázaný pobyt v Německu.
obrázek
Dalších 32 lidí Česko v rámci readmisních dohod předalo do vzdálenějších států, jako jsou Vietnam, Rusko, Arménie, Kosovo a Bulharsko. Šlo o cizince, kteří byli tuzemskými úřady ze země vyhoštěni.
Kromě readmisních dohod v loňském roce české úřady víc zaměstnaly i tzv. dublinské případy, při kterých jsou cizinci z tuzemska vraceni do zemí, kde poprvé na území EU požádají o azyl. Česko loni poslalo jiným státům 1706 žádostí, od jiných členských států EU jich naopak přijala 654. Podle výroční zprávy se v rámci těchto řízení loni udělalo 178 transferů, což byl nárůst o polovinu. Nejvíc cizinců bylo předáno do Maďarska (115), následovalo Rakousko (22). Zpět do Česka naopak putovalo 78 migrantů – nejčastěji ze Švédska, Německa a Rakouska.
Iráčané, kteří odešli do Německa, se nejspíš nevrátí
Naopak většina Iráčanů, kteří letos odešli z České republiky do Německa, se zpět pravděpodobně nevrátí. Naprostá většina běženců, kteří dostanou církevní azyl ve spolkové republice, totiž může v zemi zůstat, vyplývá ze statistiky organizace Asyl in der Kirche, která uskupení poskytující církevní azyl zastřešuje.
Iráčtí uprchlíci po návratu z Německa v iráckém Irbílu
Návrat do Česka se tak nejspíš týká jen trojice Iráčanů, které se německá policie už na konci července pokusila vrátit. To se jí ale nepodařilo, jelikož je nenašla. „Nebyli na místě, zmizeli,“ uvedla Avramová s tím, že policie neví, kde jsou. Pokud na ně během šestiměsíční lhůty narazí, měla by je vrátit do Česka.
Skupina 25 iráckých křesťanů, kterou do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21, do Německa odešla začátkem dubna. Pětice z nich má ve spolkové republice rodinu, a tak směla zůstat. Zbylých dvacet Iráčanů se z rozhodnutí německých úřadů mělo vrátit do Česka, které je za jejich azylové řízení zodpovědné. Sedmnáct z nich ale v červenci dostalo církevní azyl od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut.