Praha – Napětí mezi ČSSD a prezidentem Zemanem by se dalo krájet. Varovné vzkazy z Hradu zástupci koalice nevyslyšeli, a tak k prezidentovi putuje návrh vlády i s Jiřím Dienstbierem. "Sobotka na něm sice oficiálně trvá, ale na druhou stranu je Jiří Dienstbier stále člověkem, který má vést kandidátku ČSSD do eurovoleb," připomněl ve studiu ČT24 Petr Honzejk, komentátor Hospodářských novin. Bohuslav Sobotka nakonec na seznam kandidátů nenapsal Vladimíra Špidlu, u jehož jména podle komentátorů prezident vidí „rudě“, ale zůstal nakonec nejen Dienstbier, ale i Lubomír Zaorálek coby kandidát na ministra zahraničí.
Pokud chtěl mít prezident výhrady k odbornosti kandidátů, těžko je podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka může mít k Lubomíru Zaorálkovi či Jiřímu Dienstbierovi. „Zaorálek je zahraničněpolitický odborník…, stejně tak není možné upírat kompetenci Jiřímu Dienstbierovi coby kandidátovi na post ministra pro lidská práva,“ komentoval současnou politickou situaci Honzejk pro ČT24.
Lubomír Zaorálek v Interview Daniely Drtinové
„Dotyčný by musel být trestaný člověk, mít objektivně nějakou ústavní překážku, jako třeba soudnickou funkci, anebo, jak zmiňoval ústavní právník Kudrna, být nějaký kanibal. Prostě by to muselo být něco opravdu vadného.“
Po celou dobu vyjednávání bylo jméno Jiřího Dienstbiera značně nejisté. Spekuluje se, že to byl důsledek právě Zemanova tlaku. Ovšem zatímco nominaci Vladimíra Špidly Bohuslav Sobotka nakonec vzdal, Dienstbier na seznamu zůstal. Budoucí premiér si už zjevně nemůže dovolit další ústupek, aniž by ztratil tvář jak ve své straně, tak u voličů. Pro Dienstbiera je tak v nové vládě vyhrazen post ministra bez portfeje pro legislativu, lidská práva a rovné příležitosti.
Dienstbier už přemýšlel o kandidatuře do Evropského parlamentu, dokonce dostal nabídku být lídrem na kandidátce ČSSD. Kandidátku by ale nakonec mohl vést právě Špidla – tuto možnost však Sobotka ani Dienstbier nekomentovali. „Rozhodnutí je nakonec takové, že na seznamu ministrů jsem. Kandidatura do Evropského parlamentu by pro mě byla zajímavá, bavilo by mě to, ale dohodli jsme se, že je důležitější prosazovat některé věci tady,“ uvedl Dienstbier pro deník Právo.
- Bohuslav Sobotka k možnosti, že by Dienstbier vedl evropskou kandidátku jako ministr: „To vidím v tuto chvíli komplikované, protože by bylo obtížně zřejmě slučitelné jeho působení ve vládě s rolí lídra kandidátky do Evropského parlamentu,“ řekl Sobotka k možnosti, že by Dienstbier vedl kandidátku jako ministr. Později věc označil za téměř vyloučenou.
Dvojjedinost Jiřího Dienstbiera – na jednu stranu ministra a na druhou kandidáta na lídra kandidátky ČSSD do eurovoleb – umožňuje, že v případě potřeby si může Jiří Dienstbier vše ještě rozmyslet: Najednou svoji budoucnost uvidí v europarlamentu, což by podle Honzejka pro něj nebyl zas až takový ústupek. „Nezapomínejme, že tato vláda bude jmenovat eurokomisaře,“ připomněl Honzejk ve studiu ČT24.
Měl být Dienstbier odstaven za kritiku Zemana?
Coby místopředseda ČSSD byl Dienstbier v médiích vnímán jako politik schopný k této straně přitáhnout mladší, liberálnější a městské voliče. Navíc na žebříčku popularity politiků, který sestavuje agentura STEM, od září 2011 do března 2013 Dienstbier nepřetržitě obsazoval první místo. Přesto loni v březnu neobhájil na stranickém sjezdu místopředsednický post.
Dienstbier je ale také dlouhodobě známý jako kritik prezidenta Zemana, se kterým se loni v lednu utkal v prezidentské volbě. Před druhým kolem volby Dienstbier odmítl Zemana podpořit přesto, že vedení partaje se za Zemana postavilo. Prohlásil tehdy, že sice volit půjde, ale Zeman je pro něj nepřijatelný. Svůj postoj odůvodnil mimo jiné tím, že se Zeman snažil rozbíjet sociální demokracii a bude v tom pokračovat. Rovněž se nechal slyšet, že Zeman je „napojen na pražské mafiánské prostředí“.
Loni v létě Dienstbier kritizoval rozhodnutí vedení ČSSD hlasovat pro vyslovení důvěry vládě Jiřího Rusnoka, kterého koncem června 2013 jmenoval právě Zeman navzdory nesouhlasu parlamentních stran.
A během vnitrostranické krize, která vypukla v říjnu poté, co se část vedení ČSSD tajně sešla s prezidentem republiky, se Dienstbier postavil na stranu předsedy Sobotky, kterého předsednictvo strany vyzvalo k odstoupení z funkce. Ani jedno však není důvodem, proč by nemohl být na post ministra jmenován.
Ondřej Koutník, redaktor, Lidové noviny:
„Prezident je v jiné roli, než byl v létě, kdy si naordinoval vládu podle svého gusta. Jak může Zeman vytýkat neodbornost? To by navenek vypadalo tak, že prezidenta ovládá touha po pomstě. Že si nedokáže jako státník sednout k jednomu stolu s politikem, se kterým před mnoha lety nenalezl shodu.“
Zda a kdy Zeman nakonec jemu „nesympatické“ ministry jmenuje, je zatím ve hvězdách. Lídři koalice včera vyzvali prezidenta, aby nového premiéra a na jeho návrh ministry neprodleně jmenoval, jak stanovuje ústava. „Udělali jsme vše, co bylo z naší strany možné. Na půdě sněmovny je připravena příznivá situace k tomu, aby zde vznikla stabilní koaliční vláda,“ uvedl Sobotka.
Podle ústavy není prezident svázán žádným termínem, dokdy musí novou vládu vzešlou z voleb jmenovat. Znamená to, že vznik nového kabinetu i jmenování Bohuslava Sobotky premiérem klidně může ještě nějaký čas trvat. Podle odborníků by však měl konat prezident v řádu několika dnů.
- „V případě, že v ústavě není dána lhůta, má se za to, že prezident rozhodne bezodkladně, tedy v řádu dní, maximálně týdne. Nedovedu si představit, že by prezident zcela ignoroval většinovou vůli parlamentu, která vzešla z demokratických voleb,“ uvedl teoretik práva z Cardiff Law School Jiří Přibáň.
Alexandr Mitrofanov, komentátor Práva:
„Miloš Zeman od okamžiku, kdy byl zvolen prezidentem ve všelidovém hlasování, nedělá nic jiného, než demonstruje, že je silný.“
Podle posledních informací se Bohuslav Sobotka s prezidentem sejde tento pátek. Dnešní program totiž zrušil kvůli nachlazení a ve středu a ve čtvrtek se zapojí do senátní kampaně ve Zlíně, kde chce podpořit kandidátku ČSSD Milenu Kovaříkovou. Na páteční schůzce pak chce Sobotka prezidenta požádat, aby co nejdříve učinil ústavní kroky k rychlému jmenování nového kabinetu.
