Praha – ČR patří mezi deset zemí EU, které nezakázaly fyzické trestání dětí. Zákaz bití a jiného tělesného násilí přitom Česku dlouhodobě doporučuje výbor pro práva dítěte OSN a navrhoval ho i výbor české vlády. Skupina poslanců a zástupci ministerstev nyní chystají seznam kroků, které mají k ochraně dětí přispět. Měly by se zvýšit tresty pro pachatele a zrychlit soudní řízení. Oborníci ale varují, že se tím neřeší týrání dětí v ČR – fyzické tresty představují dílčí problém.
Zákaz tělesných trestů dětí neúspěšně navrhovala už Džamila Stehlíková, někdejší ministryně pro lidská práva, poté co ho před několika lety doporučil vládní výbor pro práva dítěte. Pracovní skupina pro tuto otázku ani v současnosti zrušení trestů nezvažuje: „Společnost není na takto radikální řešení ještě připravena, budou se odvíjet spíš postupné kroky,“ uvedla členka pracovní skupiny Radka Maxová (ANO) a šéfka sněmovní komise pro rodinu. Podle Maxové jsou nyní největšími problémy přístup policie, dlouhá soudní řízení a nízké odměňování právníků, kteří se na rodinu specializují. Skupina už dle jejích slov v tomto směru „vyvíjí tlak“ na ministerstvo spravedlnosti.
Džamila Stehlíková, ministryně pro lidská práva a menšiny (2007-2009)
„Hranice mezi tělesným trestem a týráním je velice často tak tenká, že obvodní soud to považuje za týrání, ale soud nejvyšší v tom týrání nevidí − a jak se má v tom vyznat běžný rodič? On se rozmáchne a pak dítě skončí s traumaty. Velice často právě to, že rodič neodhadne svoji sílu, vede k tomu, že my máme nejvyšší počet týraných dětí v Evropě, až čtyřicet tisíc ročně.“
Pracovní skupina chce přispět k tomu, aby nedocházelo k týrání dětí. Předně tím, že se za týrání dětí zvýší tresty: „Chceme maximálním způsobem měnit legislativu a zefektivnit ji, aby děti byly opravdu chráněny,“ uvedl jeden ze členů Marek Černoch, poslanec za Úsvit.
Násilí na dětech v loňském roce
Sociální pracovníci řešili loni 7527 případů týrání, zanedbávání a zneužívání dětí. Z toho se 859 kauz týkalo tělesného týrání, 888 sexuálního zneužívání a 4663 zanedbávání. Devět dětí kruté zacházení nepřežilo. Pro srovnání − v roce 2006 ministerstvo práce evidovalo celkem 1620 případů, tři děti byly usmrceny.
Podle odborníků sice fyzické tresty můžou v týrání dětí vyústit, celkově ale ve vztahu k dětem představují dílčí problém. „Tělesné tresty jsou ve srovnání s jinými traumaty naprostou marginálií. Hnípeme se v detailech, jako jsou tělesné tresty,“ reagoval psycholog Jeroným Klimeš. Podle něj totiž největší týrání dětí v ČR vzniká kvůli rozvodům, kdy si rodiče své potomky mezi sebou předávají. Klimeš přitom kritizuje i dlouhé vyšetřování případů zneužívání. „Při uříznutí ruky cirkulárkou by dítě bylo záhy na operačním sále. Když je znásilněno, může čekat půl roku,“ upozornil s tím, že když je znásilněn dospělý, nesnese setkání s pachatelem, což ovšem děti snášet musí.
Dokument ČT o výchově dětí
Škoda každé rány, která padne vedle, říkají o výchově dětí někteří rodiče. Jiní by naopak na svého potomka ruku v životě nevztáhli. Zkušenosti dětí i dospělých přináší nový dokument České televize s názvem Bít a nebít.
