Vláda schválila Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací až do roku 2020, která má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti státu. Vůbec poprvé se na její přípravě podíleli i lidé ze soukromého sektoru a podle vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) se má podpora aplikovaného výzkumu zaměřit hlavně na ty oblasti, které táhnou české hospodářství. Svaz průmyslu a dopravy (SP) chce ale o materiálu dál diskutovat.
Strategický dokument navrhuje několik vybraných odvětví, jde například o nanotechnologie, letecký průmysl včetně kosmonautiky, vývoj nových materiálů pro hutnictví a ocelářství či digitální ekonomiku s kupříkladu kybernetickou bezpečností. Oblasti byly stanoveny po rok trvající diskuzi se zástupci podniků.
O přijatém dokumentu jednala tripartita loni v prosinci, připomněl svaz průmyslu. Jeho zástupci tehdy požadovali širokou diskusi při přípravě materiálu, aby se na tomto strategickém dokumentu shodly všechny zúčastněné strany. „Následně měl být materiál opětovně předložen před jednáním vlády na program plenární schůze, což se však nestalo,“ upozornil viceprezident SP Zbyněk Frolík.
Strategický dokument, který by měl reagovat na výzvy a problémy v oblasti výzkumu, by podle zaměstnavatelů měl více řešit hlavní problémy. Těmi jsou nedostatečná spolupráce podniků s výzkumným sektorem a nevyhovující využívání výzkumu pro rozvoj podniků. Nejasná jsou prý i opatření na podporu získávání soukromých prostředků. „Takto se po roce 2021 pravděpodobně nestane deklarovaný předpoklad, že výpadek prostředků z EU nahradí výzkumným organizacím soukromé zdroje,“ dodal Frolík.
Bělobrádek uvedl, že hlavním cílem je významně posílit roli aplikovaného výzkumu „Nástrojem bude především hodnocení roku 2017 a dál, které má zhodnotit právě průmyslovou spolupráci s výzkumnými institucemi,“ uvedl. V otázce peněz nechtěl být konkrétní, kolik na co půjde je podle něj otázkou dalšího vývoje a jednání o rozpočtu každý rok.
Plán v oblasti vývoje a inovací se proti minulosti tedy výrazně zaměřuje na podporu firemního výzkumu. Inspirací by podle dokumentu mohl být britský program Grant for Research and Development.
Cílem je podle Bělobrádkova úřadu podpořit vybrané inovující startupy – začínající podnikatele, kteří mají ambice prosadit se na zahraničních trzích, a mohou tak přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti Česka a významnějšímu zapojení firem do výzkumu, vývoje a inovací. Projekt se bude propojovat s Národním inovačním fondem, který by měl začít fungovat nejpozději od příštího roku.
Seznam toho, co kdo potřebuje
Nově také zavede průběžné vyhodnocování toho, co potřebují firmy, státní správa a další uživatelé v aplikovaném výzkumu, píše se v dokumentu. Vytyčuje pět strategických cílů a snaží se také zatím spíše obecně identifikovat slabiny. Dokument například uvádí, že veřejné výzkumné instituce jsou poměrně mezinárodně uzavřené a málo otevřeny spolupráci s podniky. Chybí i větší počet pracovišť, kde vznikají špičkové výsledky ve světovém měřítku.
Národní politika řeší rovněž inovace v podnicích, neboť investice do firemního výzkumu a inovace táhnou hlavně nadnárodní společnosti. Výzkum a orientace na technologie tak zatím nejsou příliš rozvinuty u malých a středních podniků.
