Až do posledních sil. Čáslavská svedla boj s totalitou, soupeřkami i rodinnou tragédií

„Zapřísahala jsem se, že se už nikdy nevzdám, že budu vždycky bojovat až do konce, do posledních sil.“ Tento slib si dala Věra Čáslavská poté, co na mistrovství světa v roce 1966 narazila na velkou sovětskou rivalku Natašu Kučinskou. Ta ji tehdy připravila nejen o zlaté medaile, ale na krátkou dobu i o přízeň publika. Dva roky před okupací Československa mohla mladá gymnastka stěží tušit, že „boj až do konce“ nebude muset svádět jen na koberci pro prostná.

Bojovnost a odpor podvolit se provázel Věru Čáslavskou celým životem. Byla nejlepší gymnastkou své doby, sedminásobnou olympijskou vítězkou – a ač to zní v době „ikon“ sociálních sítí jako klišé - i celebritou světových rozměrů. Vždyť během olympijských her v Mexiku byla vyhlášena druhou nejpopulárnější ženou planety – hned po Jacqueline Kennedyové.

obrázek
Zdroj: ČT24

Její sportovní výsledky byly přesto v porovnání s dalšími životními osudy jaksi nedůležité. Jak píše historik Pavel Kosatík v její biografii „Život na Olympu“, Čáslavská nikdy nebyla jen „tou přes kotrmelce“. Zajímala se o dění ve společnosti a když závodila, především reprezentovala. Přestože politikou nijak nežila, orientovat se v ní chtěla a nemohla zůstat v pozadí.

26 minut
Interview ČT24 s historikem a publicistou Pavlem Kosatíkem
Zdroj: ČT24

Když vyšel 27. června 1968 manifest Dva tisíce slov, Čáslavská byla mezi jeho signatáři společně s dalšími sportovci – manželi Zátopkovými či skokanem na lyžích Jiřím Raškou. „Přece jsem nemohla stát alibisticky stranou,“ vysvětlovala o čtyři desetiletí později v rozhovoru pro Mladou frontu DNES.

Poslední dny před odjezdem na Hry v Mexiku trávila Čáslavská usilovným tréninkem v Šumperku. 21. srpna v noci ji vzbudili se zprávou, že do města vjely polské tanky. Šokovaná Čáslavská sebrala kolo a vyrazila okupantům vstříc na náměstí.

„Stála jsem tam, nevěřícně několik hodin a úplně zapomněla na trénink,“ popisovala. Trenéři o ni mezitím dostali strach, vždyť jako signatářka manifestu se mohla dostat do potíží. Poslední část tréninku před odjezdem do Mexika musela strávit skrytá v kopcích Jeseníků, místo kladiny používala mantinel ze zimního stadionu, shyby pilovala na větvích stromů.

Prosba u svatého Václava

Ve zjitřené okupační atmosféře se začalo mluvit o tom, že by Čechoslováci do Mexika vůbec nejeli. Nakonec zřejmě zafungovala Věřina popularita – přece jen zakázat hvězdné gymnastce účast na Hrách bylo i pro soudruhy v Moskvě velkým soustem.

Před zářijovým odletem Čáslavská ještě zašla k soše svatého Václava. Patrona země tiše stojícího před prostřílenou fasádou Národního muzea žádala o ochranu. Na Hradě přijala olympioniky čtveřice politiků Svoboda, Dubček, Černík a Smrkovský, k nimž národ upíral své poslední naděje. To, že se několik dní předtím podvolili v Moskvě diktátu, ještě nikdo netušil.

Sportovci vyrazili do Mexika jako vyslanci pokořené země. O čest okupované vlasti se mělo bojovat pod olympijskými kruhy. „To, co od vás všichni očekáváme, to snad ani není v lidských silách,“ řekl Čáslavské Smrkovský, když ji žádal o autogram.

„Moc jsem toužila pokořit sovětskou vlajku a zvednout, aspoň na okamžik, svému pokořenému národu hlavu,“ svěřila Čáslavská autorovi své biografie.

Tíživá atmosféra a úkol, který jí uložil národ i ona sama, na Čáslavskou dopadl hned po příletu do Mexika. Nevraživost mezi československými a sovětskými gymnastkami panovala při každém společném setkání.

Atmosféra soutěží byla neuvěřitelná. Když se na nářadích objevila Čáslavská či Kučinská, vypukla vřava. Diváci skandovali, řvali, hnali svou Mexickou královnu Věru (La Reina del Mexico), jak ji nazývali, za zlatem. Zlom přišel, když Ruska chybovala na bradlech. Čáslavská brala čtyři zlata, v prostných získala stejný počet bodů jako další z Rusek, Larisa Petrikovová.

Během medailového ceremoniálu tak mohla vykonat protest, o kterém přemýšlela už před odjezdem z Prahy a který se nakonec výrazně zapsal do politických dějin sportu. Češka stála na nejvyšším stupínku vedle Rusky. Nejdřív zazněla hymna Československa, poté Sovětského svazu. V tom okamžiku Čáslavská odvrátila hlavu, aby nemusela sledovat stoupající rudý prapor. Symbol vzdoru, kterým neporušila žádná olympijská pravidla, vešel do dějin jako „tichý protest“.

Nechci přeceňovat sílu symbolu. Ona nebyla příliš politicky uvažujícím člověkem, ale její chování politické bylo. Tím, že byla mladá, sportovkyně a dokázala předstihnout své soupeřky shodou okolností právě z těch zemí, které nám tehdy strašlivým způsobem zatápěly, tak byla v myslích lidí jakousi variantou proti chování našich politiků, kteří nevítězili.
Pavel Kosatík
historik, publicista a životopisec Věry Čáslavské

Čáslavská se ještě v Mexiku stihla provdat za běžce Josefa Odložila, na svatbu dorazilo neuvěřitelných sto tisíc lidí. Návrat do vlasti byl – navzdory situaci – triumfální. Svobodovi, Dubčekovi, Smrkovskému a Černíkovi věnovala odznáčky symbolizující její zlaté medaile a hlavně důvěru, kterou do nich národ vkládal.

V následujících měsících ale měl přijít strmý pád. V lednu 1969 se upálil Jan Palach a režim vyvíjel na signatáře Dvou tisíc slov stále větší tlak.

Pryč z podvědomí národa

Zátopek i Raška po výhrůžkách soudruhů podpis odvolali, Čáslavská ale navzdory zjištění, kam země směřuje, trvala na svém. Bylo tak jasné, že její autobiografická kniha Cesta na Olymp do tisku hned tak nepůjde (stalo se tak až o tři roky později v notně cenzurované podobě).

Konec byl i s cestami na Západ, nasmlouvané přednášky v zahraničí musela ze „zdravotních důvodů“ rušit. Řeč nemohla být ani o nabídce Američanů, kteří o ní chtěli natočit film – v němž by hrála sama sebe. Zapovězena byla i cesta na Expo do japonské Ósaky, kde ji lidé po olympijských hrách v Tokiu stále zbožňovali.

obrázek
Zdroj: ČT24

Gymnastka odmítající se podvolit totalitnímu režimu musela zmizet z veřejného života. Naposledy se směla podívat za hranice v roce 1972, když společně se Zátopkem jeli na slavnostní ceremoniál Her v Mnichově. Když je zabraly kamery, televizní komentátor raději neřekl ani slovo.

Vysněnou kariéru trenérky jí podmínili tím, že se „veřejně polepší“. Mezitím byla vyloučena z tělovýchovné organizace, čímž fakticky přišla o práci. Pomoc nenašla ani u prezidenta Svobody, muže, který se s ní ještě před pár měsíci nadšeně fotil. „Chybovat je lidské, ale setrvávat ve lži ďábelské,“ vzkázal jí.

Částečné východisko našla ve studiu na Fakultě tělesné výchovy a sportu, kde se k ní učitelé i spolužáci chovali naprosto normálně. Při studiu mohla vybít svou energii a částečně zaplašit vzpomínky na výslechy na státní bezpečnosti. Než dostala konečně šanci vychovávat mladé gymnastické talenty, živila se i úklidem domů.

Naděje na nový začátek

Koncem 70. let získala od soudruhů povolení vycestovat i s manželem a dětmi do Mexika, kde její popularita neuvadala. Dva roky se zde věnovali mladým sportovcům, ale mexický pobyt dal definitivní trhliny jejich manželství, které se po návratu domů rozpadlo.

Čáslavská následně přijala úkol znovu pozvednout úroveň československé gymnastiky a během roku 1989 dostala pozvání na trenérskou stáž do Spojených států. Během vyřizování potřebných dokumentů ale přišel 17. listopad.

Čáslavská během vystoupení ve Sjezdovém sálu
Zdroj: ČT24

Převrat zastihl Čáslavskou symbolicky opět v Jeseníkách, do revolučního dění se naplno zapojila po několika dnech. Sepsala osobní výzvu, kterou odvysílal Československý rozhlas, podepsala se i pod Výzvu československých olympioniků. Štáb japonské televize jí 23. listopadu pomohl dostat se k Melantrichu, kde se prvně v životě setkala s Václavem Havlem.

Na slavném balkonu ale promluvila o den později: „Prožívala jsem chvíle dojetí a neskonalého štěstí, když jsem stála na stupni nejvyšším a viděla k nebi stoupat československou vlajku, vlajku země, kterou miluji a pro kterou jsem byla vždy připravena podstoupit ty největší oběti.“

Hned v prvních týdnech po pádu komunistického režimu se Čáslavská začala vracet na výsluní. Přijaly ji zpátky sportovní organizace, klub fair play při Československém olympijském výboru jí udělil medaili za celoživotní postoje. Přišlo zadostiučinění. Její jméno se dokonce po Husákově odchodu objevovalo mezi možnými prezidentskými kandidáty.

10. ledna 1990 dostala od Václava Havla nabídku stát se pražskou primátorkou, což s díky odmítla. Další možnost – zastávat post velvyslankyně v Japonsku – se jí zamlouvala víc, ale ani to nepřijala. Nakonec Havlovi kývla na možnost stát se jeho poradkyní.

Věra Čáslavská
Zdroj: ČT24

Její jméno i po dvou desetiletích strávených v ústraní mělo ve světě zvuk. Doma se na ni zase obraceli lidé se svými problémy, které měla ikona národa vyřešit.

Nekonečné směny v hradních kancelářích, zahraniční cesty a navíc funkce předsedkyně Československého olympijského výboru, kterou si přibrala, si vynutily svou daň. Téměř současně s rozpadem federace v roce 1992 Čáslavská Hrad opustila zcela vyčerpaná. „Získat zlaté medaile v Tokiu a Mexiku bylo ve srovnání s touto prací jarní procházka po Petříně,“ svěřila se tehdy Mladé frontě DNES.

Rodinná tragédie znamenala pád až na dno sil

Jako by měl osud pro gymnastku stále v zásobě nějakou životní tragédii. V srpnu 1993 zemřel po potyčce se synem Martinem její bývalý manžel Josef Odložil. Po zdlouhavém procesu a mediální kampani byl Martin odsouzen ke čtyřem letům vězení. V lednu 1997 mu ale prezident Havel udělil milost, o niž však Čáslavská osobně svého bývalého šéfa nežádala.

Životní peripetie ji uvrhly do těžkých depresí, kvůli kterým musela být hospitalizována v bohnické léčebně. „Chtěla jsem bránit syna, ale najednou mi došly síly, nemohla jsem dál,“ ohlížela se v roce 2011 Čáslavská.

Aniž Hrad vydal ke svému rozhodnutí jakýkoliv komentář, noviny měly jasno: „Milost dostala především ona“, vzpomíná Kosatík v Životu na Olympu na kontroverze kolem milosti. Čáslavská se na další roky stáhla do ústraní, žila v domě s pečovatelskou službou, kde se snažila znovu najít životní sílu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Odvahu k návratu na veřejnost našla až v roce 2009, dvacet let po sametové revoluci. Přijala pozvání na setkání olympioniků. V prosinci dokonce vystoupila během televizního přenosu vyhlášení ankety Sportovec roku. A zažila ovace ve stoje. Postupně znovu získala sebedůvěru a objevovala se na řadě sportovních a společenských akcí.

Plný návrat do života ale přeťal další osudový okamžik – lékaři jí loni v létě diagnostikovali rakovinu slinivky. Ani boj s extrémně zákeřnou nemocí ovšem Čáslavská nevzdala – a bojovala až do konce. Tak, jak si to v roce 1966 slíbila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za nízkými mzdami stojí i dotační ekonomika, míní prezidentka Asociace personalistů

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 28 mminutami

Čeští vědci mají novou metodu na úpravu mléka pro nedonošené děti

Tuzemští vědci vymysleli novou metodu na úpravu darovaného mléka pro nedonošené děti. To by díky ní mohlo být pro kojence bezpečnější i výživnější. A lékaři by mohli využít i větší množství. Metodu mohou nemocnice zavést do praxe prakticky ihned.
před 1 hhodinou

Ve většině krajů stojí autoškola přes dvacet tisíc

Cena běžného řidičského výcviku se v osmi krajích dostala přes dvacet tisíc korun. Způsobů, jak na pořízení průkazu ušetřit, není mnoho. V některých případech za něj platí zaměstnavatelé nebo střední školy. Novou možností je projekt, který slibuje vybrat zájemce a řidičský výcvik jim zaplatit.
před 10 hhodinami

Soud zamítl žalobu Kosteleckých uzenin, Babiš dle něj byl ve střetu zájmů

Městský soud v Praze zamítl žalobu Kosteleckých uzenin ze skupiny Agrofert na ministerstvo zemědělství, ve které se firma domáhala vyplacení dotace. Mimo jiné konstatoval, že předseda ANO Andrej Babiš, který firmy v roce 2017 vložil do svěřenských fondů, byl ve střetu zájmů. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding počká na písemné vyhotovení rozsudku a následně zváží další kroky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pražská hazardní vyhláška před ÚS obstála, regulace není v celém městě stejná

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh ministerstva vnitra na zrušení části pražské hazardní vyhlášky. Živé hazardní hry s krupiérem, třeba ruletu nebo poker, Praha obecně povolila, ale městským částem dala možnost je na svém území zakázat nebo časově omezit. Vnitro v tom spatřovalo nerovný přístup a narušení pravidel hospodářské soutěže. Loni ministerstvo platnost vyhlášky dočasně pozastavilo, nyní bude znovu závazná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Čtyři sociální dávky nahradí jedna, schválil Senát

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Celníci odhalili první českou laboratoř k výrobě nové drogy klefedronu

Celníci odhalili na Ostravsku první českou laboratoř k výrobě klefedronu – nové psychoaktivní substance se stimulačním účinkem a vysokou toxicitou. Z výroby téměř tuny drog obvinila policie osm Čechů a jednoho Poláka. Většině členů skupiny hrozí až 18 let vězení. Sedm z obviněných poslal soud do vazby.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda schválila způsob financování dostavby Dukovan

Kabinet schválil způsob financování stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech formou státní půjčky firmě Elektrárny Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti. Stát bude v této firmě nově držet osmdesát procent podílu, za který společnosti ČEZ zaplatí 3,6 miliardy korun. Finální dohodu s korejskou KHNP chce vláda podepsat za týden 7. května, oznámil premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...