Zlínsko: okresní Česká lékařská komora jednala se zástupci kraje

Zlín - Na včerejší schůzce dvou set lékařů, na kterou pozvalo okresní sdružení Česká lékařská komora zástupce kraje, nepadla jediná věta o krizovém plánu péče od 1. března. Hejtman Stanislav Mišák sice řekl, že krizové plány má, ale že jimi nechce mást občany. Doufá přitom, že se do konce února vše vyřeší a lékaři neodejdou. Jenže všech 261 lékařů ze Zlínska ustoupit od svých požadavků v rámci kampaně Děkujeme, odcházíme nehodlá. A pacienti se o tom, jak bude péče fungovat, dozví jen z neoficiálních zpráv.

„Na setkání nám bylo pouze řečeno, že kraj má připraveno několik krizových plánů a když bude potřeba, zveřejní ten pravý,“ tlumočil stanovisko hejtmana předseda okresního sdružení České lékařské komory Lubomír Nečas.

Toto „krajské“ mlčení zřejmě spoléhá na apel, který Mišák lékařům zaslal. „Obracím se na vás, abyste zvolili jiný způsob k prosazení svých požadavků a neopouštěli svá místa v našich nemocnicích,“ znělo v něm prosebně. Sám na otázku, zda si od dopisu něco sliboval či nikoliv, odpovědět nechtěl, jisté je, že pozitivní reakce z řad lékařů se nedočkal. Žádný z 261 zdravotníků, kteří podali výpověď, se ji nerozhodl stáhnout. „Nechápu, jak mohl hejtman čekat, že lékaři řeknou na základě této prosby: My ještě počkáme měsíc, půl roku, rok,“ reagoval na dopis Nečas.

11 minut
Beseda o důsledcích odchodu lékařů z nemocnic Zlínského kraje
Zdroj: ČT24

Nebudeme pacienty mást, však to nějak dopadne

Mlčení kraje je zarážející i z toho důvodu, že v samotném programovém prohlášení krajské rady v čele s hejtmanem Mišákem jasně stojí, že bude „prosazovat posílení finančních prostředků na platy lékařů Zlínského kraje“.

Namísto toho dnes Mišák tvrdí, že je kraj v absurdní situaci a stal se obětí sporu úplně jiných účastníků. „Nemáme nástroje na řešení této situace a nakonec to budeme my, kdo bude muset situaci v nemocnicích vyřešit,“ prohlásil Mišák v rozporu s programovým prohlášením krajské rady.

Fakta a dohady o řešení

Faktem je, že pokud pacienti chtějí vědět, co bude po 1. březnu, oficiální cestou se dnes nic nedozví. Čísla jsou přitom varující: na Zlínsku bude v nemocnicích chybět 40 procent lékařů. Kritická a nebezpečná bude situace na novorozenské jednotce intenzivní péče v Krajské nemocnici Tomáše Bati, která zajišťuje akultní péči pro nedonošené novorozence z celého regionu. Minimum lékařů bude na radiodiagnostice, gynekologii a anesteziologicko-resuscitačním oddělení, nemocnice tak nebude schopná provádět operace.

Co se bude s péčí dít, říkají jen neoficiální informace. „Vím, že se jednalo o tom, že by operační týmy seskládali z ortopeda, traumatologa a chirurga a podle typu zákroku by jej prováděl daný specialista. Další z variant bylo soustředit specialisty z ostatních nemocnic do jedné a pacienty do ní převážet. A v činnostech, které by nemocnice nemohly zajistit, se uvažuje o převozu pacientů do fakultních nemocnic,“ dodal Nečas.

Už dnes je ale jasné, že ani fakultní nemocnice to nebudou mít jednoduché a mnohé z nich rozhodně se zlínskými pacienty nepočítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...