Zlato je pouze romantická představa, tvrdí viceguvernér ČNB

Praha - V roce 1998 Česká národní banka prodala zhruba 56 tun zlata. Podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla šlo o správné rozhodnutí. "Nutnost udržovat zlaté bohatství je do velké míry romantická představa," tvrdí. Dle něj už dávno nejsme v období zlatého standardu a vztah peněz ke zlatu už není rozhodující. I přesto, že cena zlata v posledních letech výrazně vystoupala, nevidí Hampl v jeho prodeji chybu. "Za utržené peníze jsme nakoupili cenné papíry, které nesou úrok," vysvětlil v pořadu Hyde Park. "Zlato žádný úrok nenese, je de facto mrtvé."

S prodejem zlata ovšem souvisí i citový faktor. Při vzniku republiky se na něj lidé skládali, nyní je pryč. Dle Hampla je toto ovšem irelevantní. „Tímto přístupem bereme zlato jen jako historickou relikvii,“ tvrdí. To ovšem dle něj není obezřetné nakládání s hodnotami, které centrální banka ctí. Národní banka by totiž měla dbát hlavně o zhodnocování financí. „Pokud bych si měl vybrat mezi zlatem a cennými papíry, neváhal bych,“ dodal.

K držení cenných papírů se ale váže i jisté nebezpečí. V případě zhoršení finanční situace dlužnických zemí se může zhoršit i výnosnost držených aktiv. Příkladem by mohla být v poslední době diskutovaná možnost krachu eurozóny. Pro Mojmíra Hampla ovšem nejde o reálnou hrozbu. „Krach eura by pro nás tak dramatický nebyl,“ tvrdí. „Závazky by se totiž přepočítaly do nových národních měn, podobně jako tomu bylo po rozpadu Československa.“

Vznik a rozpad jsou dle něj klasickými rysy měnových unií. „Rozpadů jsme v historii zažili už spoustu,“ tvrdí Hampl. Samotný konec unie ovšem neznamená, že zmizí i finance, které v ní byly. Není proto nutné obávat se svých devizových závazků vůči zemím eurozóny, dodává.

Česká národní banka navíc nedisponuje dluhopisy rizikových zemí. „Řecká aktiva nemáme žádná a počet španělských či irských snižujeme. Drtivá část rezerv je v německých a francouzských cenných papírech,“ vysvětluje. Riziková však dle Hampla může být půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu, jelikož na něm poprvé v historii závisí bohaté státy. Částka zhruba 60 miliard korun, kterou ČR MMF půjčila, ovšem není mezi nejvyššími.

Hampl: Česko je konzerva

„Česko je totiž konzerva,“ tvrdí Hampl. „Jak v půjčování, tak v investování. Stejně na tom jsou i české firmy.“ Proto ekonomiku neprovázejí tak velké turbulence jako ostatní země. „Žijeme ve světě, kdy velká část vyspělých zemí bojuje s dramatickým dluhem,“ tvrdí. Česko je oproti tomu stále v relativně dobré situaci. „ČR zatím neprošla žádnou finanční krizí. Výkyvy ve výkonu ekonomiky byly zatím vždy způsobeny pouze problémy zvnějšku,“ dodává.

56 minut
Hyde Park ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...