Praha – Příběh jménem Kony 2012 zhlédlo na internetu už několik milionů lidí. Půlhodinové video vypráví o jednom z více než 60 tisíc dětí, které nechal unést právě vůdce ugandské extremistické sekty Kony. I když sledování filmu není nic příjemného, vzbudilo mezi lidmi určitou míru senzace. Tvůrcům ale vyneslo i obvinění z emocionální pornografie. Zdali dokáže video přispět k zatčení jednoho z nejhledanějších zločinců světa a vůdce Armády božího odporu, zůstává otázkou.
„Tady se jim opravdu povedlo, co se ještě v historii nikomu nepovedlo. Opravdu přes noc vzbudit takovou pozornost, že celý svět se zabývá problémem, kterým se dosud zabývalo jen několik set lidí,“ podotkla novinářka Lenka Klicperová. Josepha Konyho zobrazuje video jako monstrum, které se vymyká i nad hrůzné poměry afrických občanských válek. Z povstání jednoho z ugandských kmenů totiž udělal náboženské tažení. Inspiraci pro vražedné výpady údajně čerpal z meditací, při kterých si do těla nechával zakousnout stovky termitů.
Za šestadvacet let svého působení unesl Kony nejméně 30 tisíc dětí. Některé museli prokázat svoji oddanost tím, že zmrzačili nebo zavraždili své rodiče. Síla námětu je ale jen část tajemství úspěchu kampaně Kony 2012. „Je to zcela profesionálně udělané. Jsou tam dodrženy jednoduché zásady virálního marketingu,“ vysvětlil reklamní odborník Martin Charvát. Klip staví na dojemném srovnání dvou dětských osudů - syna režiséra, který žije v blahobytné americké rodině, a Jacoba z Ugandy, dětského vojáka, který utekl z Konyho armády.
Video ale mnozí kritizují, dokonce i někteří z Konyho obětí
Za filmem stojí charitativní organizace Neviditelné děti. Ta na místo projektů v samotné Africe vsadila na marketing, film Kony 2012 a další propagace tak spolkly bezmála polovinu jejího rozpočtu. Video si ale vysloužilo i kritiku - také ze strany některých bývalých Konyho obětí. Film totiž podle nich příliš zjednodušuje problémy. Navíc ignoruje fakt, že podobných zločinů jako Kony se dopouštěla i ugandská armáda. Válečník navíc nedisponuje 30 až 60 tisíci dětských vojáků, jak se v dokumentu uvádí, ale toto číslo spíše odpovídá celkovému počtu dětí, které LRA za posledních třicet let unesla.
Se smíšenými pocity sleduje kampaň i česká novinářka Lenka Klicperová. Ta při svých reportážních cestách mluvila s desítkami uprchlých Konyho dětských vojáků i s lidmi z jeho nejbližšího okolí. Dostat Konyho za mříže podle ní není vůbec snadné, jak se snaží naznačit tvůrci kampaně. Za jeho dopadení jsou údajně zodpovědné Spojené státy. Mlčí se o tom, že africké vlády by přímou americkou intervenci nejspíš odmítly. Ani americké elitní jednotky navíc nejsou záruka úspěchu při tažení proti bezohledným dětským vojákům.
