Zámek v Lysicích láká na výstavu loutek, letos už podruhé

Lysice – Největší expozice českého spolkového a rodinného divadla nabízí pohled na tři desítky divadel se sériemi loutek. Postavy čertů, vodníků, princezen a dalších pohádkových i všedních bytostí pochází ze sbírky Marie a Pavla Jiráskových. Historické loutky a divadélka z dob od konce 19. století do roku 1950 vystavuje opět po roce státní zámek Lysice.

Výstava Loutky na zámku nabízí pohled do zámeckého pokojíku, kde jako by právě někdo opustil třicítku divadel a bezpočet loutek a kulis. Loutky od těch nejmenších až po velké marionety jsou dílem různých modelérů a řezbářů, některé exponáty vznikly v dílnách slavných mistrů. K vidění tu je divadélko secesní i biedermeierovské, vedle avantgardních a kubistických kousků. Všechny loutky a divadla kromě jednoho šlechtického ze zámku Kačina, zapůjčeného Národním muzeem v Praze, jsou ze sbírky výtvarnice a režiséra Marie a Pavla Jiráskových.

Loutky na zámku

Výstava probíhá ve velké výstavní síni státního zámku Lysice 1.5. - 31.10. 2011
Otevřeno v otevírací době zámku.

2 minuty
NO COMMENT: Výstava Loutky na zámku
Zdroj: ČT24

„Exponáty vesměs pocházejí z tzv. zlaté doby českého loutkářství,“ uvedl výstavu majitel sbírky Pavel Jirásek. V dobách konce 19. a počátku 20. století měli lidé více času na řadu kratochvil, z nichž velkému zájmu se těšilo loutkové divadlo. „V této době nesmělo loutkové divadlo chybět téměř v žádné vzdělané rodině. Existovala spousta školních, zámeckých a spolkových divadel,“ popsal tehdejší atmosféru Jirásek. V českých zemích tehdy působily tisíce amatérských i profesionálních souborů, téměř každé město či vesnice měly své vlastní loutkové divadlo. 

Duch českého loutkářství 

Tradice začala u řezaných loutek kočovných marionetářů, kteří putovali od vesničky k vesničce ve vozech a hrávali ve skládací scéně v sálech hostinců. Stávalo se, že byli pozváni s představením i k panstvu na zámek, kde v případě úspěchu bývali štědře odměněni. Někdy si šlechta nechala řezat loutky a malovat kulisy pro vlastní hraní divadla z libosti, jindy loutek užívali s úspěchem učitelé šlechtických dětí. 

Koncem dvacátých let minulého století pravidelně hrálo na území tehdejší Československé republiky přes dva a půl tisíce evidovaných souborů spolkových a školních loutkových divadel. Měla-li každá ze scén pouhých dvacet loutek, pak počet loutek vychází nejméně na padesát tisíc, nemluvě o počtu kulis a jiných částí výpravy.

„Pro loutky proto existoval obrovský a rozsáhlý umělecký průmysl, který nejen vyráběl řezané či modelované loutky, ale také navrhoval a tiskl velmi kvalitní dekorace,“ uvedl Jirásek. České loutkové divadlo bylo známé svojí velkou uměleckou hodnotou. Zatímco v jiných evropských zemích byl fenomén rodinného loutkového divadla vnímán v kontextu hračkářského průmyslu, v českých zemích se na jeho rozvoji podíleli přední čeští výtvarní umělci, od impresionistických krajinářů až po malíře českého kubismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...