Za nahlášení vandalů chce Břeclav nabídnout obyvatelům odměnu

Břeclav – Břeclav se pustila do boje s vandaly, kteří ničí majetek města. Nově chce nabízet finanční odměnu lidem, kteří na policii ničitele nahlásí. Jakou částku lidé dostanou, zatím město neoznámilo. Údajně ale bude dostatečně motivační. Sprejeři totiž způsobují ve městě každý měsíc škody za padesát tisíc korun.

Posprejované budovy, vyvrácené koše nebo dopravní značky. Vynalézavost vandalů nezná mezí a města jsou na ně v řadě případů krátká. „Každý měsíc se škody dají čítat na desetitisíce korun jenom na městském majetku,“ řekl zástupce velitele břeclavských strážníků Zdeněk Novák. 

Břeclav teď chce navázat na systém, který s úspěchem funguje třeba v nedalekém Hodoníně nebo v Jihlavě. „Vedení města i městské policie už došla trpělivost se sprejery, vandaly a zloději. Proto se nechává inspirovat jinými městy – začne odměňovat ty, kteří tyto nepravosti nahlásí a díky nimž bude pachatel odsouzený,“ uvedla mluvčí Břeclavi Eliška Windová. Částka by měla být dostatečně motivační, aby Břeclavany přiměla se vandalům postavit. „Lidé, i když třeba někde vandaly vidí, nechtějí svědčit. Je strašně málo svědků a právě finanční motivace by je snad mohla přimět, aby pomohli dostat výtržníky před soud,“ vysvětlil Novák. 

2 minuty
Jak je to s graffiti v Břeclavi?
Zdroj: ČT24

Břeclavská radnice se inspirovala nedalekým Hodonínem. Ty, kteří pomůžou sprejery dopadnout, tu odměňují už skoro deset let. Moc lidí ale tuto možnost zatím nevyužilo, přiznává vedení města. „Tento systém působí víceméně psychologicky. Přirovnal bych to k tomu, že když v obci stojí policejní hlídka, všichni řidiči zpomalí,“ připustil starosta Hodonína Igor Taptič. 

Břeclavský plán musí nejprve schválit rada města, platit by mohl od začátku roku 2013. Kolik radnice nabídne případným svědkům za usvědčení vandalů, ještě neví. Nedaleký Hodonín dává až deset tisíc korun. 

Street art versus vandalismus 

Graffiti vzešlo z kultury hip hopu, je populární hlavně mezi mladými lidmi. Českou republiku zachvátil tento fenomén v polovině devadesátých let. Od té doby počty sprejerů klesají. „Lidí, kteří se věnují graffiti, je daleko míň než bylo, protože tahle subkultura ztratila na přitažlivosti. Základna je opravdu nižší, ale je stabilní,“ vysvětlil sociální pracovník Martin Holiš. 

I proto uvolňují větší města sprejerům plochy, kde mohou svá díla beztrestně tvořit. Této možnosti využívá třeba Stanislav Košulič z Hodonína. „Je to potřeba lidem něco ukázat, projevit se na veřejnosti. Veřejné zdi jsou taková levná výstavní plocha,“ vysvětlil streetartový umělec Košulič. Pokud se sprejerům jejich dílo na jindy ošklivé betonové zdi povede, schvaluje ho i většina lidí. „Je to hezčí, než když je to šedé. Myslím, že je to docela hezké,“ uváděli v anketě obyvatelé Brna. Naopak Břeclav takové volné plochy pro sprejery nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...