Česká republika – Volební místnost nebylo na všech místech v republice možné zřídit ve škole nebo na úřadě. Zřizovaly se i ve vězení, šachtě, myslivně nebo v karavanu.
Tam, kam se v Dole Československé armády v Karviné běžně chodí noví horníci hlásit o práci a bývalí horníci žádat o rentu, dnes volí lidé z okolí šachty. Pro šestnáct členů dvou volebních komisí začalo čekání na voliče. Ten je tady vzácný. „Odhaduji, že přijdou dva. Tuším, že tady bude nejmenší účast v celé České republice, pokud nás někdo ještě netrumfne,“ uvádí zapisovatelka volebního okrsku Karviná-Doly Jana Maierová.
Horníci, kterým ve dvě hodiny odpoledne končí směna, se chystají volit jinde. Prvním, jehož hlas padá do urny ve volebním okrsku Karviná-Doly, je pan Josef Pukowiec, který v Dole Československé armády pracoval 42 let a co si pamatuje, je také členem zdejší volební komise.
V Arnolticích na Bruntálsku obec žádné vhodné prostory pro volební místnost nemá, tak si pronajala karavan. Nechybí v něm zapečetěná urna, vlajka ani i státní znak. „Obec rozprodala nemovitosti, kde se mohly konat volby. A protože nemáme prostory, pořídili jsme si alespoň karavan,“ vysvětluje předsedkyně volební komise v Arnolticích Ivana Biedermanová. „V karavanu to máme hodně stísněné, je tam málo místa. Plentu nemáme, kdo bude chtít, může si nechat otevřené dveře, aby měl soukromí,“ dodává zapisovatelka volební komise z Arnoltic Kateřina Velerová.
Jen o pár kilometrů dále ve Staré Libavé také nemají jedinou obecní místnost, kde by volby mohly důstojně proběhnout. Lidé tak volí v domě místního myslivce. „Dokud byla hospoda, pronajímali jsme si na volby místnost. Hospoda už není, tak už bohužel nemáme kde,“ říká starostka Marie Vališová (NEZ).
Ve čtvrt na tři odpoledne se otevřela volební místnost i v olomoucké vazební věznici. Ze 215 voličů jich odvolilo zhruba čtyřicet. Mezi nimi i odsouzený Roman ze Zlínska, který si odpykává šestiletý trest. „Na nějakou dobu mám práva omezené, takže jsem rád, že toto nám zůstalo a využívám toho,“ vysvětluje své rozhodnutí volit Roman. Vězni mohou denně číst noviny, sledovat televizi i využívat internet. „Máme možnost si udělat vlastní úsudek. Nejsme odříznuti, nejsme na konci světa, jsme ve vězení, ale uprostřed velkého města,“ míní odsouzený Roman.
Ivan Návrat přišel o bydlení i o práci. Přespával na ulici a v současné době žije v azylovém domě. Je jedním z mála jeho obyvatel, kteří se rozhodli přijít k volbám. „Očekávám, že se věci zlepší, že bude celkově líp,“ uvádí pan Ivan.
