Vatikán, nejmenší stát světa, slaví výročí svého založení

Vatikán - Ještě v 19. století zaujímal papežský stát značnou část Apeninského poloostrova a čítal na tři miliony obyvatel. Dnes má jeho nástupce, městský stát Vatikán, asi šest stovek občanů a necelý půl kilometr čtvereční rozlohy z něj činí nejmenší stát světa. Největší část území ztratil církevní stát v roce 1860 při sjednocování Itálie, kdy byl zredukován na Řím a okolí, a deset let nato byl násilně začleněn do Italského království. Až podpisem takzvaných lateránských dohod 11. února 1929 vznikl nezávislý stát Vatikán.

Součástí těchto smluv, které podepsali v Lateránském paláci v Římě italský ministerský předseda Benito Mussolini a kardinál Pietro Gasparri, byl i konkordát, který stanovil vládnoucí postavení katolické církve v Itálii, a finanční dohoda, jíž se Itálie zavázala zaplatit svatému stolci 750 milionů lir v hotovosti a miliardu lir v cenných papírech jako náhradu za území patřící kdysi k papežskému státu a jako odškodné za stav vytvořený v roce 1870. 

Předchůdce vatikánského ministátu, který dnes leží uprostřed Říma a jehož úřední řečí je latina a italština, se začal konstituovat ve 4. století, kdy papežové získali na území tehdejší římské říše rozsáhlé statky. V roce 755 panovník franské říše Pipin Krátký předal papeži Štěpánovi II. římskou oblast a ravennský exarchát (správní obvod) a v roce 800 Karel Veliký vyhlásil území za zvláštní imunitní oblast franské říše a papeže za prvního říšského biskupa. 
    

Začátkem 13. století zbavil papež Inocenc III. církevní stát podřízenosti Svaté říši římské a vytyčil požadavek svrchovanosti nad světskými panovníky. Ve 14. století byl papežský stát pod silným vlivem Francie. V letech 1309 až 1377 papežové sídlili v Avignonu, od roku 1378 je ale stálou rezidencí papežů Vatikán. V roce 1798 byl církevní stát pod vlivem francouzské revoluce na krátkou dobu zrušen. Napoleon Bonaparte ho obnovil a prohlásil za součást své říše. Restaurován byl papežský stát Vídeňským kongresem roku 1815. 

Vatikán dnes    

Dnes tvoří Vatikánský stát Apoštolský palác (rezidence papeže s 1400 místnostmi) se zahradami a přilehlými budovami, chrám sv. Petra (nejmonumentálnější církevní stavba křesťanského světa vystavěná nad hrobem svatého Petra) a náměstí sv. Petra. Exteritoriální vatikánský statut mají i další stavby na území Říma (čtyři baziliky a budova kolegia) a papežovo letní sídlo v Castel Gandolfo (asi 20 kilometrů jihovýchodně od Říma). 

Vatikán je teokratickou monarchií, v jejímž čele stojí papež, který je zároveň hlavou římskokatolické církve. Volen je doživotně kolegiem kardinálů (konkláve). Nejvyššími poradními orgány papeže v církevních záležitostech jsou církevní koncily, kolegium kardinálů a biskupský synod. Praktické řízení Vatikánu a římskokatolické církve je v pravomoci římské kurie, složené ze státního sekretariátu, devíti posvátných kongregací v čele s prefekty (de facto ministři), třech tribunálů, 11 papežských rad a několika komisí a výborů.
    

Na bezpečnost papeže dohlíží od roku 1506 švýcarská garda, která nyní čítá asi 130 mužů a je tak nejmenším oficiálním vojenským útvarem na světě. Její příslušníci musí být svobodní Švýcaři, katolíci ve věku 19 až 30 let a vysocí přes 1,74 metru. Za veřejný pořádek ve Vatikánu je zodpovědná zhruba stejně početná četnická jednotka. 

Vatikánská ekonomika je založena na turistice. Každoročně přijíždějí miliony poutníků a turistů mimo jiné obdivovat vatikánské paláce, muzea, knihovnu a díla slavných umělců, zejména Michelangelovu fresku Poslední soud v Sixtinské kapli. Zdrojem příjmů Vatikánu jsou i výnosy z odškodnění z roku 1929 uloženého do akcií, zlata a valut, z pronájmu nemovitostí, z vydávání poštovních známek a mincí, z vlastního nakladatelství, televize, stanice Radio Vaticana a katolických novin. Přes miliardu korun vybere Vatikán každý rok v kostelích celého světa jako „Petrův halíř“.

  • Vatikán - Svatopetrské náměstí zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3250/324958.jpg
  • Papežský palác v Avignonu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/393/39231.jpg
  • Ilustrační foto zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3146/314543.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...