Václav Bedřich je spjat s Večerníčkem

Příbram - Režisér a výtvarník Václav Bedřich zasvětil svůj život animovanému filmu. Právem je řazen mezi nejplodnější české tvůrce animovaných filmů, neboť za svou kariéru jich natočil celkem 358. Tento držitel řady významných ocenění na mezinárodních festivalech, který se proslavil především jako autor večerníkových seriálů, se narodil 28. srpna 1918 a zemřel 7. března 2009 ve věku 90 let. Václav Bedřich je dále tvůrcem například slavného vyprávění o Maxipsu Fíkovi, Bobu a Bobkovi - králících z klobouku, O zvířátkách pana Krbce, O Makové panence a motýlu Emanuelovi či Říkání o víle Amálce, kterou sám namaloval.

Václav Bedřich se narodil v roce 1918 v Příbrami. Od dětství maloval a během války začal pracovat v Ateliéru filmového triku, kde se stal později předním animátorem. Po válce spoluzaložil slavné studio Bratři v triku a animoval především pro Jiřího Trnku.

V roce 1953 se Václav Bedřich začal věnovat režii. Jeho prvotinou byly filmy Hrnečku vař! a Čert a Káča. Později se podílel na režii večerníkových seriálů a jako první režíroval seriál Pohádky ovčí babičky. Navíc stál u samého počátku historie Večerníčka.

Byl režisérem první pohádkové série, která se v tomto pořadu odvysílala - O televizním strašidýlku a režíroval i proslulou znělku, která se stala nejstarší televizní znělkou vůbec. První Večerníček se na televizních obrazovkách objevil v lednu 1965, dodnes vysílaná znělka pak v září téhož roku.

Václav Bedřich po celý život zůstal věrný kreslenému filmu, ale vyzkoušel si i jiné animační technologie, především papírkový a loutkový film. Loutky rozpohyboval například v pohádce O bílé princezně z roku 1981. Filmem s nejdelší stopáží se patrně stala Velká sýrová loupež z roku 1986. Režisér byl v tomto případě zároveň výtvarníkem.

Václav Bedřich si nikdy nevytvořil jasný, snadno rozpoznatelný rukopis jako třeba Zdeněk Smetana nebo Zdeněk Miler. Jako režisér dával přednost týmové práci. Většinou vytvořil tým složený ze zkušeného spisovatele - scenáristy a známého výtvarníka, který dal příběhu vizuální podobu. Do studií animovaného filmu tak přivedl řadu předních výtvarníků, jako byli Adolf Born, Cyril Bouda, Václav Sivka, Vladimír Renčín nebo Vladimír Jiránek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...