V Olomouckém kraji je odchody lékařů ohrožena jen fakultní nemocnice

Olomouc - Odchody lékařů v rámci iniciativy „Děkujeme, odcházíme“ se v Olomouckém kraji dotknou jen provozu fakultní nemocnice v Olomouci. Dalších sedm nemocnic se do výzvy nezapojilo. Podle zástupců kraje se ale obyvatelé nemusí bát, akutní péči zajistí. Problém by podle nich mohl nastat se specializovanou pomocí.

Ve fakultní nemocnici podalo výpověď 132 lékařů z 620, což je téměř čtvrtina zdravotníků. Odchod doktorů se ale nejvíce dotkne šesti oddělení – například anesteziologie, zubní chirurgie či kardiologie. „Na těchto a několika dalších klinikách je ten chod opravdu výrazně ohrožený a nebude možno zajistit akutní provoz,“ potvrdil anesteziolog FN Olomouc a koordinátor iniciativy „Děkujeme, odcházíme“ Petr Šafránek. 

Kraj ale tvrdí – o pacienty se postaráme. Proto se v pátek sešla bezpečnostní rada. Akutní případy by si eventuálně rozdělily ostatní nemocnice v kraji. Ty pacienty, kteří vyžadují specializovanou péči, by pak zdravotníci odesílali do okolních krajů. „Okolní kraje jsou postiženy také, ale třeba ne ve stejných odbornostech jako olomoucká fakultní nemocnice,“ říká náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro zdravotnictví Michael Fischer. „Toto jsou věci, které probíhají i za běžného provozu, ale od 1. března může být to zatížení v tomto spektru větší,“ dodává.

„Určitě musíme jednat s klinikami o tom, v jaké míře by byly schopny zajistit provoz, kdyby lékaři skutečně odešli,“ uvedl tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Egon Havrlant. Teď, když už jsou známa přesná čísla, začne vyjednávání. Hejtman Olomouckého kraje má ale jasno – kvůli odchodům lékařů nevyhlásí stav nebezpečí, jak navrhoval mezi svátky ministr zdravotnictví Leoš Heger. Ten by totiž hejtmanům umožnil pracovní povinnost lékařům nařídit. „Podle mých právníků v tomto případě nelze krizový zákon využít k tomu, aby hejtmani nebo ministr vyhlásili nějaký krizový stav,“ vysvětlil hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík.

11. ledna se ještě sejdou zástupci kraje s řediteli nemocnic a zdravotních pojišťoven. Řešit budou poskytování zdravotní péče. Ředitel fakultní nemocnice včera společně se svými kolegy odjel do Prahy za ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem, aby ho informoval o situaci a poradil se o dalších krocích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...