V Hroznové Lhotě objevili čtyři tisíce let staré kosterní nálezy

Hroznová Lhota (Hodonínsko) – Když začali dělníci v Hroznové Lhotě budovat na polích za obcí kanalizaci pro stavbu rodinných domků, čekalo na ně překvapení. V lokalitě u vodojemu těžké stroje odkryly pohřebiště se třiceti hroby, keramiku a šperky. Podle archeologů kostry pocházejí ze starší doby bronzové, tedy zhruba z období 2 000 let před naším letopočtem.

Na poli za Hroznovou Lhotou má brzy vyrůst 14 rodinných domů. Při kopání kanalizace úplnou náhodou narazili dělníci na kosterní pozůstatky. „Našli jsme kostry mužů, žen i dětí. Zajímavé je to, že je pohřební ritus ustálený, ženy jsou pohřbeny na levém boku hlavou k východu a tváří jsou obrácené na jih. Muži jsou naopak pohřbeni na pravém boku hlavou k západu, ale tváří také k jihu,“ popsal archeolog Jaromír Šmerda. Takové ukládání těl do hrobových jam je typické pro takzvanou únětickou kulturu ze starší doby bronzové.

2 minuty
Co skrývají hroby z doby bronzové?
Zdroj: ČT24

Zdejší kulturu hodně ovlivnila nedaleká nitranská kultura. „Odrazilo se to hlavně v pohřebním ritu žen. V jejich hrobech jsme našli skleněné korálky, což je výjimečný nález. Zdá se, že byly importovány ze vzdálených oblastí, možná z Egypta nebo Sýrie,“ vysvětlil Šmerda. Unikátním nálezem jsou také dva prsteny, na nichž by dokonce mohly být otisky lidské kůže. Přesto část předmětů nenávratně zmizela. „Hroby byly vykradeny už v pravěku, ale i tak jsou ty nálezy unikátní,“ dodal archeolog.

Archeologové budou na pohřebišti pracovat ještě asi týden. Teprve až skončí, znovu se rozběhnou pozastavené stavební práce. Vedení obce teď zvažuje, co dál s nečekaným nálezem. Zastupitelé už schválili, že výzkum archeologů zaplatí, a teď přemýšlí, kde exponáty vystaví.

Únětická kultura časově spadá do starší doby bronzové. Název získala podle pohřebiště v Úněticích u Roztok. Hlavním znakem kultury jsou pohřebiště, často se lze setkat se stromovými rakvemi. Existují ovšem také nálezy hrobových jam, ve kterých stromové rakve nalezeny nebyly. Kromě pohřebišť jsou známá otevřená sídliště, kde lidé žili v domech nadzemní kůlové konstrukce s obdélníkovým tvarem a sedlovou střechou. Pro kulturu jsou také typické zásobní jámy únětického typu. Kultura používala z bronzových nástrojů sekery, dýky, oštěpy, sekeromlaty, ze šperků náušnice, náramky, nápažníky, jehlice.

zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...