V česko-slovensko-polském trojzemí vzniká superregion Tritia

Ostrava – Moravskoslezský kraj vytvoří společně s Žilinským krajem a polskými vojvodstvími Opole a Slezsko obří evropský region nazvaný Tritia. Kraje tří zemí budou společně žádat o evropské peníze. Na dopravu, životní prostředí, přeshraniční spolupráci nebo cestovní ruch by tak mohly z Bruselu získat více peněz. Česko-polsko-slovenské seskupení regionů Tritia začne fungovat nejpozději na jaře příštího roku. Čeká se jen na podpis příslušných ministerstev ve Varšavě.

Vznikající region Tritia bude mít téměř stejný počet obyvatel jako celé Česko. Centrem spojení čtyř regionů je katovicko-ostravská aglomerace s osmi miliony obyvatel. Sídlem Tritie budou Katovice a Český Těšín. Rozhodně ale nepůjde o běžný územní celek se samosprávou, spíše o veřejný podnik – v čele stane ředitel kontrolovaný dozorčí radou.

Zapojené kraje chtějí prostřednictvím Tritie získat co nejvíc peněz z evropských fondů. „Jde o zelenou energetiku, o rozvoj turistiky, dopravu, kulturní výměnu a vzdělání,“ upřesňuje maršálek Opolského vojvodství Józef Šebesta.

Těžit bude nový superregion ze své neobvyklé velikosti. „Mluvíme o středoevropském regionu na čtyřúhelníku Opole, Katovice, Ostrava a Žilina, odborníci tvrdí, že je to druhý největší region, který může mít obrovský potenciál,“ doplňuje předseda Žilinského samosprávného kraje Juraj Blanár. Jednou z hlavních priorit nově vznikajícího regionu je doprava - například urychleně dokončit propojení dálnice mezi Bohumínem a Polskem, které nyní komplikují škrty v rozpočtu.

2 minuty
Reportáž Jiřího Loučky
Zdroj: ČT24

„Seskupení vzniká proto, že regiony jsou na periferiích svých států a slibují si od toho, že získají výhodnější pozici,“ uvedl krajský vedoucí mezinárodních vztahů Tomáš Fiedler. Region Tritia už představili jeho zástupci na letošní konferenci Open Days v Bruselu ve Výboru regionů. Jeho členové mají poradní hlas a mohou dopředu ovlivňovat unijní nápady. Výbor regionů v následujících měsících projedná klíčovou otázku – kolik a jakými cestami potečou v letech 2014 až 2020 stamiliardy unijních dotací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...