Vědci z Olomouce v 80. letech vypracovali metodu, která umožňuje charakterizovat dědičnou informaci rostlin. Díky ní pak v 90. letech jako první určili velikost dědičné informace banánovníku. A teď ji pomohli i přečíst. Pracovali na tom několik let.
Mnoho z nás bere banánovník jako jenom jakési zpestření jídelníčku, jako ovoce. Ve skutečnosti je to čtvrtá nejdůležitější plodina na světě. Zároveň je to základní potravina pro stovky milionů lidí v tropických a subtropických zemích. Pokud by se s banánovníkem cokoliv stalo, o jídlo přijdou stovky milionů lidí. I proto se vědci snaží zachránit plané a třeba i dosud neznámé druhy.
Ve středu Olomouce se tak nachází jedna z největších genových bank banánovníků v Evropě. Větší je například v belgické Lovani, se kterou olomoučtí vědci spolupracují.
Tým docenta Doležela neumí přečíst jen banánovník. Podobně se mu daří i s pšenicí. Ocenila ho proto i Akademie věd - po dobu šesti let bude jeho tým na své genetické výzkumy dostávat až 5 milionů korun ročně.
