Praha – Světová ekonomika je ve velkých potížích a dnes existuje větší pravděpodobnost, že se dostane do krize podobných rozměrů, jako tomu bylo ve třicátých letech minulého století. V Událostech, komentářích to prohlásil profesor Michiganské univerzity Jan Švejnar s tím, že ale také máme lepší šanci než dříve, že se do ní nedostaneme. Ekonomické problémy v Evropě jsou přitom podle něj hlubšího rázu, než je tomu v USA.
„Je to pokračování vlny psychózy a bude otázka, jestli se bude dále šířit nebo jestli se to zastaví,“ uvedl ekonom Švejnar. Zároveň poznamenal, že se jedná o celkem unáhlenou paniku, která je spojená zejména s poklesem ratingu americké ekonomiky. Největší světová ekonomika si totiž podle něj nevede tak špatně. Je tudíž možné, že se nedávné události, kdy investoři hromadně prodávají své akcie a burzy padají, brzy uklidní.
Evropská centrální banka spustila kontroverzní program nákupu italských a španělských dluhopisů včera po narychlo svolané poradě ministrů nejvyspělejších zemí G7 a G20. Banka se tak snaží uklidnit trhy a zabránit šíření dluhové krize v Evropě do dalších zemí. Jan Švejnar to přijal s povděkem. Něco se prý dělat musí. „Pokud by evropská banka nic neudělala, tak to bude viděno negativně,“ myslí si Švejnar.
Na druhou stranu ale upozornil, že její krok může být mnohými vykládán jako přiznání problémů, což zase může investory znejistět. Za pravdu mu částečně daly západoevropské akciové trhy, které na rozhodnutí centrální banky nejprve reagovaly kladně a smazaly ztráty. Optimismus jim ale dlouho nevydržel. V závěru obchodování už opět klesaly. Včerejší obchodování uzavřely se ztrátou přes 3 procenta a hlavní index FTSEurofirst propadl až na dvouleté minimum.
Amerika si už utahuje opasky, Evropa toho není schopna
Evropské ekonomické nesnáze jsou na rozdíl od USA podle Švejnara hlubšího rázu. „V Americe to je otázka politické nedohody, která se vyřeší. V Evropě to je horší, protože to jsou strukturální problémy, které máme v zemích ve Středomoří. Tam bude třeba nějakého většího úsilí, které evropská politická garnitura nebyla schopna vygenerovat,“ tvrdí.
Investoři se obávají, že se dluhová krize rozšíří i do Itálie a Španělska. Na jejich záchraně by si už ale nejspíš eurozóna vylámala zuby. Španělsko totiž patří k největším zemím eurozóny a jeho záchrana z dluhů by byla velmi finančně náročná. Itálie, jejíž dluh vystoupal už na 120 procent hrubého domácího produktu, by zase s sebou nejspíš stáhla Francii, které dluží nejvíce.
Dle názoru Švejnara nemá malá česká ekonomika téměř žádnou šanci působení světových trhů ovlivnit. Nejlepší recept, jak se bránit krizi, je tedy zlepšit vlastní investiční prostředí. „Všichni investoři budou chtít mít určitou míru investic v Evropě a budou si pečlivě vybírat kde. Jestliže budeme atraktivní zemí uprostřed Evropy, tak na tom budeme poměrně dobře,“ uzavřel profesor Švejnar.
