Staronový šéf úřadu práce: Nebudeme jen výplatci dávek

Brno - Na post vedoucího jihomoravské pobočky úřadu práce se vrací bývalý vedoucí Jan Marek, který v jejím čele stál do července 2012. Střídá tak Marii Cackovou, která na konci loňského roku rezignovala. Marek plánuje rekvalifikační kurzy přímo na míru žadatelům a nechce, aby se úřad stal jen „výplatcem dávek“.

„Že jsem se na nějaký čas vrátil do Vyškova, na regionální úroveň, mi přineslo nový pohled a nové zkušenosti,“ prohlásil staronový ředitel Jan Marek. Jihomoravský kraj má šestou nejvyšší nezaměstnanost v republice, a krajský úřad práce eviduje celkem 72 tisíc uchazečů. Poptávka je ale rapidně nižší, nabídnout jim mohou jen 2300 volných pracovních míst.

„Zaměstnavatelé vždy byli důležitými klienty úřadu práce. Je nezbytné, abychom získávali nová pracovní místa přímo v terénu. Nemůžeme čekat, že nám volná místa jen dobrovolně nahlásí,“ pronesl Marek v nové funkci. V rámci aktivní politiky chce úřad nabízet firmám 15 až 18 tisíc za nové pracovní místo. Takové prostředky podle staronového šéfa nemají sloužit jako podpora podnikání, ale jako pomoc při tvorbě nových pracovních míst.

Další klíčovou složkou Markovy politiky budou rekvalifikace na míru. Zatím si totiž mohl žadatel vybrat pouze z nabídky nejpopulárnějších rekvalifikačních kurzů. Teď má být přístup více individuální. „Pokud za námi přijde nezaměstnaný a řekne, že by potřeboval konkrétní kurz, a má slíbeno, že když ho bude mít, firma ho vezme, tak pokud nebude předražený, jsme schopní tento kurz zaplatit,“ zavázal se Marek.

Jan Marek zvítězil v konkurenci osmi uchazečů. Doposud pracoval coby vedoucí úřadu práce ve Vyškově. Jako šéf jihomoravského úřadu práce skončil v červenci 2012. Náhlou rezignaci vysvětlil tím, že už splnil, k čemu se zavázal, což byla stabilizace podmínek na úřadě a zahájení stavby nové pobočky. Místo v Křenové ulici by se měla krajská pobočka přestěhovat vedle Justičního paláce do ulice Polní, kde už roste nové zázemí. V létě se do sídla za 250 milionů korun přestěhují úředníci.

Kvůli náhlému odchodu se objevily spekulace, že jeho přesun do Vyškova má politické zákulisí. Ve funkci jej vystřídala bývalá krajská radní za KDU-ČSL Marie Cacková.

Marie Cacková odešla z vedoucího postu krajského úřadu práce na konci loňského roku, podle vlastních slov z osobních důvodů. Na konci loňského roku zároveň krachl projekt obecně prospěšné společnosti Místní sociální služby, která za miliony korun zřizovala práci terénním pečovatelům. Vedení neziskovky z vyhrocené situace vinilo právě úřad práce, který přispíval na mzdy zaměstnanců. Ten totiž v srpnu 2013 znenadání zablokoval přijímání dohodnutých pečovatelů.

Následný audit Úřadu práce ČR podle úředníků zjistil závažné nedostatky na straně neziskové společnosti. Ta podle mluvčí Kateřiny Beránkové společnost nedokládala potřebné dokumenty, například stran mezd. Úřad dokonce vyzval neziskovku k vrácení dotace. „Úřad práce České republiky vyzval společnost Místní sociální služby v Brně k vrácení už poskytnutých příspěvků na zřízení pracovních míst v celkové výši 18 131 000 korun,“ potvrdila v listopadu loňského roku mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.  

„Stát na nás přehodil svoji povinnost starat se o nezaměstnané. Dokud se postupovalo podle projektu a podle schválených dohod, financování bylo bez problému,“ stěžoval si krátce před zánikem Místních sociálních služeb jejich ředitel Martin Zeman. Z auditu ministerstva práce ovšem vyplynulo, že chybovali také úředníci. „Krajská pobočka Úřadu práce v Brně i vinou nejednotně stanovených postupů dostatečně neprověřila potřebnost projektu. V rámci schvalování a projednávání jednotlivých žádostí mohlo dojít z důvodu nejasně stanovených pravidel i k administrativním pochybením,“ uvedla dříve Beránková.

Po rezignaci Marie Cackové vedl úřad její zástupce Hubert Přibyl, který vinu úředníků odmítl. Sám se hájil posudkem z Masarykovy univerzity, který potřebnost projektu dokládal. Právě úřad práce přispíval neziskové organizaci na mzdy. Lektoři a koordinátoři Místních sociálních služeb ale v závěru zůstali dva měsíce bez peněz, až nakonec podali hromadnou výpověď. Celkem společnost dlužila asi dvěma stovkám lidí. Protože jsou Místní sociální služby v likvidaci, hradí nevyplacené mzdy postupně jihomoravský úřad práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...