Staré zkameněliny v novém výstavním hávu

Svéráznou cestu do pravěku připravilo pro své návštěvníky Moravské zemské muzeum v Brně. V Paláci šlechtičen totiž vystavilo vzácný soubor zkamenělin ze slavné lokality Messel v Německu. Mimořádnou kolekci tvoří 125 fosilií, a to převážně obratlovců včetně velkých savců, a je nutné zdůraznit, že na diváka čekají ve všech případech zachovalé originály!  Však také lokalita Messel ležící nedaleko Frankfurtu nad Mohanem bývá označovaná jako paleontologické Pompeje a může se pochlubit zápisem na seznamu světového dědictví UNESCO.

Ve vrstvách messelské břidlice se díky mimořádným podmínkám zachovaly zkameněliny s nejjemnějšími strukturami včetně peří ptáků, blanitých křídel netopýrů a srsti savců.  Návštěvníky tak čeká jedinečný archiv života na planetě Zemi před neskutečnými 47 miliony let.

V této recenzi však nechceme rozebírat naznačený výstavní skvost, ale spíše efektní kontrast prastarého materiálu s nejmodernějšími výstavními muzeologickými přístupy. Tato výstava totiž opravdu nabízí zážitek milovníkům a obdivovatelům předvěkého života, ale také fanouškům současných technologií. A to její kouzlo zesiluje a povyšuje nad pouhé naplácání exponátů do neprodyšných vitrín.

Mimořádně vzácné zkameněliny jsou rozesety do působivě nasvícených stolů, z nichž mnohé jsou víceúrovňové. Jinými slovy zájemci si mohou z pojízdných šuplíků jakoby vytahovat nové a nové exponáty. Působivé je také potemnělé svícení, ve kterém magicky září tyto kamenné otisky prastarých zvířat.  Připočtěte k tomu projekce přírodního prostředí na okolní stěny a kulisy zvířecích zvuků a  rázem se ocitnete v časech, kdy se po Zemi proháněli třeba obří mravenci vážící až deset gramů, tedy více než mnozí současní kolibříci. A také do časů, kdy Evropa byla ze všech stran obklopena mořem.   

Exponáty pocházející z Hesenského zemského muzea v Darmstadtu doplnili v Brně o interaktivní prvky. A tak se v tomto případě může návštěva muzea stát skutečně zážitkem díky naprosté technické novince v podobě multimediálního průvodce, kterého si mohou vychutnat nejen vlastníci chytrých mobilních telefonů, tabletů či přehrávačů. Od průvodkyň si totiž ti ostatní mohou vypůjčit iphone a  využít vzpomínané přístroje  jako efektní zvukové průvodce. Celá výstava je pokryta bezdrátovým internetem a také speciálními QR kódy. Aktivovaná čtečka těchto nenápadných černobílých čtverečků zobrazuje na displeji jmenovaných zařízení jejich obsah. Návštěvníkům procházejícím expozicí se tedy nabídne užívání dotykové obrazovky s informacemi o unikátní kolekci v písemné i zvukové podobě.

A kdo se chce kouzlu starého ve spojení s novým oddat ještě více, získá díky popsanému odkrývání QR kódů třeba doplňující obrázky k exponátům nebo speciální záběry ze ZOO demonstrující živé následovníky zvířat otisklých do kamene.  Navrch získáte plán výstavy, ale také jednoduchou počítačovou hru, kterou najdou zájemci  i na webových stránkách. Je jasné, že tady se zejména mladým snaží muzejníci za pomoci nových technologií zpřístupnit vystavované téma skutečně ze všech možných úhlů, vedle originálů také  videem, obrázky, mapami nebo zvukem. A takové spojení světa dávno mrtvých tvorů a nejprogresivnějších technických přístupů výstavě sluší. V tomto případě až do prvního dubnového týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...