Slavkovský zámek se bude muset obejít bez Napoleona

Slavkov u Brna - Slavkovský zámek dnes zahajuje letošní turistickou sezónu, návštěvníky se pokusí oslnit i bez expozice věnované Napoleonovi. Kvůli sporům mezi městem a sdružením AusterlitzPro byla výstava už od října nepřístupná. Zavřít ji doporučil Vrchní soud v Olomouci.

Výstava skončila kvůli sporům města s autory libreta, neboli scénického námětu expozice. Podle nich obsahoval text výstavy Austerlitz formální i obsahové chyby. Navíc místo cenných historických exponátů byly na výstavě jen méně zdařilé kopie, alespoň tak popsal jádro sporu Miroslav Jandora ze sdružení AusterlitzPro. Výstava podle jeho slov vznikla ve spěchu a je málo atraktivní. Slavkov se přesto rozhodl, že výstavu otevře.

Kvůli nevyřešenému sporu ale nakonec Slavkov musel výstavu uzavřít. A protože se obě strany stále nedokázaly dohodnout, napoleonská expozice za 14 milionů korun zůstává i nadále bez návštěvníků.

„Jsem optimista, takže věřím, že dojde k dohodě, a nakonec se podaří expozici zpřístupnit. Návštěvníci byli na konci roku zklamaní, že se na výstavu nemohli podívat,“ připustil ředitel slavkovského muzea Aleš Šilhánek. Napoleonská výstava měla nalákat především zahraniční turisty.

Jádrem sporu je výstava Napoleon - Austerlitz
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Letošní rok si Slavkov připomíná 777 let od první písemné zmínky o městě. Turisté se proto nudit nebudou, návštěvníci zámku se mohou těšit hned na čtyři jiné výstavy: expozici obrazů malířky Ivy Hüttnerové, výstavu rytířských řádů, expozici vojenské tradice rodu Lichtenštejnů a v neposlední řadě sbírku skleněných kuliček Jany Filípkové.

Jandora dnes naznačil, za jakých podmínek by k dohodě mohlo dojít. „Pokud dostaneme omluvu, jsme ochotni výstavu znovu projít a domluvit se, co tam má být a co ne. Město navíc tvrdí, že devadesát procent chyb už odstranilo,“ řekl Jandora.

Návrh na mimosoudní vyrovnání už leží na radnici. „Je tam nejen požadavek na omluvu od města, ale i další požadavky, na základě kterých by se celá expozice musela předělat,“ popsal starosta Slavkova Ivan Charvát (ODS). Podle něj je zatím kompromis v nedohlednu.

Náklady na napoleonský projekt, který zahrnoval i opravu zámeckých koníren, se vyšplhaly na 55 milionů korun. Kvůli soudním sporům pořádali loni v srpnu ve Slavkově hned dvě konkurenční oslavy francouzského císaře. Jednu organizovalo město Slavkov, druhou historické sdružení.

Většina pámatek v Jihomoravském i Zlínském kraji přivítá své první návštěvníky tento víkend. Některé hrady a zámky nabízejí nové prohlídkové okruhy, další přichystaly jiné, tentokrát nemilé, překvapení - musí zdražit vstupné o desetikoruny. „Důvodem jsou zpřístupněné krátkodobé výstavy, nebo jde například o odlehlé objekty, jako je třeba Janův hrad u Lednice,“ vysvětlil ředitel Národního památkového ústavu v Kroměříži Jan Slezák.

Zdražování se týká rovněž památek, které se letos opravují, nebo kde turisté uvidí něco nového. Je to třeba hrad Veveří, minaret v Lednici nebo Květná zahrada v Kroměříži. Tady si lidé za vstupné připlatí v září, po dokončení oprav. „My vždycky odsouváme opravy na září. Ten důvod je i ekonomický,“ uzavřel Slezák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...