Zastávka - Čtrnáct kilo trhaviny v celkem devětatřiceti náložích a více než sto třicet let starý komín padá k zemi. Dnešním odstřelem historického komína zmizel poslední symbol hornické minulosti obce Zastávka, která je součástí Rosicko-oslavanského uhelného revíru. Ten patří k nejmenším a nejstarším černouhelným revírům u nás.
S odstřelem komína dolu Julius zmizel poslední symbol hornictví v Zastávce
„Byl to poslední symbol těžby černého uhlí v Zastávce i širokém okolí. Je to velká škoda, že tento symbol Zastávky musel odejít. Loni v říjnu vznikla i snaha, aby se stal kulturní památkou, ale bohužel podle odborníků musel být komín kvůli technickému stavu zbořen,“ se smutkem v hlase popisuje místostarosta Zastávky Zdeněk Milan (nez).
Osmiboký komín patřil k nejstaršímu druhu továrních komínů u nás. Vystavěn byl pravděpodobně roku 1880. „Jednalo se o stavebně velice krásně provedený komín, navíc poměrně robustní konstrukce. Nálože byly až sedmdesát centimetrů dlouhé, protože komín měl místy tloušťku až metr šedesát,“ říká střelmistr Zdeněk Šobíšek, pro něhož byl komín dolu Julius už 69. odstřel komína vůbec.
No comment: Odstřel komína dolu Julius (zdroj: ČT24)
Suť cihel po odstřelu je poslední upomínkou na důl Julius, jehož areál byl postupně od loňského roku likvidován. Samotný komín byl 36 metrů vysoký, přičemž jen zdobený podstavec měřil šest a půl metru.
Historická podoba dolu Julius z roku 1888
Z historie dolu Julius
Důl Julius byl zaražen v roce 1870 rytířem Juliem Rittlerem a dokončen roku 1877. O 25 let později byla původní dřevěná těžní věž nahrazena ocelovou konstrukcí. Na počátku 20. století pracovalo na dole Julius odhadem 700 zaměstnanců. Po druhé světové válce ale patřil důl k nejvíce poškozeným v revíru. Původní parní těžní stroj byl nahrazen elektrickým až v 50. letech. V době ke konci provozu dolu byla těžební hloubka hlavní jámy přes 790 metrů. Spolu se slepou jámou pak 1 102 metrů. Mimo samotnou těžbu uhlí tu existovala i výrobna černouhelných briket ve tvaru vejce, kterým se přezdívalo „zastávecké bulky“. Těžba uhlí na dole skončila roku 1967. Ještě do roku 1991 ale důl sloužil k odčerpávání důlní vody. O rok později byla jáma definitivně zabetonována krycí deskou.
Zdroj: Arnošt Kejta