Třinec – Rada vlády pro národnostní menšiny dnes zasedala v Třinci. Věnovala se aktuální problematice v životě menšin na Těšínsku. Prostor dostali především Poláci, kterých žije v regionu nejvíce.
Rada vlády pro národnostní menšiny zasedala v Třinci
Zničené česko-polské tabule jsou už minulostí. Podle Rady vlády pro národnostní menšiny se nevraživé nálady některých obyvatel pomalu uklidňují. Potvrzují to i v Hnojníku, kde si s vandaly zažili své. „V letošním roce se nám to stalo jen dvakrát. Počítáme s tím, že příští rok bude ještě lépe,“ doufá předseda Výboru pro národnostní menšiny Karel Vitásek. „Myslím, že obyvatelé si na to zvykli. Možná chyběla nějaká vysvětlující kampaň, která by zdůraznila, že jde o evropský standard, že to není produkt nějaké polské nacionální politiky,“ myslí si předseda Kongresu Poláků v České republice Józef Szymeczek.
Právo na cizojazyčné cedule mají obce s více než 10 procenty obyvatel hlásících se k jedné národnostní menšině, kterých je v Moravskoslezském kraji jedenatřicet. „Pokud menšina nepožádá o zavedení dvojjazyčných tabulí, obec nemá povinnost sama tyto kroky iniciovat,“ vysvětluje Józef Szymeczek.
Zatímco zavádění dvojjazyčných nápisů začalo teprve před několika lety, má například polské národnostní školství na Těšínsku už zhruba stoletou tradici. I o něm dnes byla řeč. „Je podstatné, aby se tyto historické menšiny, jako je ta polská, cítily dobře. A výchova ve vlastním jazyce je jeden z nejdůležitějších elementů dodržení identity,“ uvádí ministr zahraničních věcí v demisi Jan Kohout.
Pokud jde o příslušnost k cizí národnosti, je v Moravskoslezském kraji podle údajů z posledního sčítání lidu v roce 2011 nejpočetněji zastoupena právě polská menšina. Polskou národnost uvedlo přes 28 tisíc občanů.