Přehled dosavadních šéfdirigentů České filharmonie:

1901-1902 Ludvík Vítězslav Čelanský (17. července 1870 ve Vídni - 27. října 1931 v Praze) - první šéfdirigent České filharmonie se do funkce krátce vrátil koncem první světové války. Dirigentské zkušenosti získal u několika operních divadel, krátce působil i u Národního divadla (1899-1900). Od roku 1902 řídil mimo jiné filharmonii ve Lvově a v Kyjevě a operní domy v Krakově a Lodži.

1902-1918

Vilém Zemánek (9. května 1875 v Praze - 8. června 1922 v Praze) - pražský Němec, syn rabína. V letech 1900 až 1902 řídil kapelu v divadlech v Elberfeldu a Rize. V čele filharmonie byl i za první světové války, zasloužil se o zabezpečení orchestru v nejisté době, koncem války byl ale pro svůj německo-židovský původ odstraněn z funkce.

1918-1919

Ludvík Vítězslav Čelanský

1919-1941

Václav Talich (28. května 1983 v Kroměříži - 16. března 1961 v Berouně) - tvůrce světové prestiže a charakteristického zvuku České filharmonie. Původně skvělý houslista orchestru byl po druhé světové válce neprávem obviněn z kolaborace a téměř zmizel z veřejné scény. V roce 1954 ještě několikrát s Českou filharmonií vystoupil a nahrával.

1942-1948

Rafael Kubelík (29. června 1914 v Býchorech - 11. srpna 1996 v Lucernu) - legendární dirigent, talentovaný houslista a skladatel, který poprvé řídil filharmonii ani ne dvacetiletý. Plodnou spolupráci s orchestrem ukončila Kubelíkova emigrace v červenci 1948. Po roce 1990 ještě s ČF několikrát koncertoval.

1950-1968

Karel Ančerl (11. dubna 1908 v Tučapech - 3. července 1973 v Torontu) - jeden z největších českých dirigentů. Absolvent pražské konzervatoře Českou filharmonii přivedl během svého působení k suverénní virtuozitě a mezinárodnímu uznání. Po emigraci do Kanady se stal šéfdirigentem torontského orchestru a dirigoval i další tělesa.

1968-1990

Václav Neumann (29. září 1920 v Praze - 2. září 1995 ve Vídni) - obdivovatel díla Gustava Mahlera se stal šéfdirigentem České filharmonie po Ančerlově emigraci a vydržel až do roku 1990. Od poloviny 50. let řídil Komickou operu v Berlíně a v 60. letech vedl orchestr lipského Gewandhausu a tamější Státní operu. V 70. letech působil též ve stuttgartské opeře.

1990-1992

Jiří Bělohlávek (24. února 1946 v Praze) - nyní šéfdirigent Symfonického orchestru BBC vedl ČF krátce v letech 1990 až 1992. V 70. letech byl dirigentem Státní filharmonie Brno, v období 1977-1989 řídil Pražské symfoniky a od roku 1981 byl stálým dirigentem filharmonie. V roce 1994 založil Pražskou komorní filharmonii. V letech 1995-2000 byl hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru BBC.

1993-1996

Gerd Albrecht (19. července 1935 v Essenu) - první cizinec v čele České filharmonie se od mládí orientoval na dirigování, které studoval v Hamburku. Již v roce 1961 se stal šéfdirigentem v Mohuči. Albrecht dále šéfoval Německé opeře v Berlíně a řídil většinu předních světových orchestrů. S Českou filharmonii se nerozešel v dobrém, k orchestru se pohostinsky vrátil teprve v únoru 2004.

1997-2003

Vladimir Ashkenazy (6. července 1937 v Nižním Novgorodu) - uznávaný dirigent a klavírní virtuos ruského původu dostal oficiální nabídku na funkci šéfdirigenta České filharmonie na jaře 1997; své působení v čele orchestru absolvent moskevské konzervatoře ukončil po šesti letech a podle jeho vlastních slov pro něj pražské angažmá nebylo nejšťastnější.

2003-2008

Zdeněk Mácal (8. ledna 1936 v Brně) - funkce šéfdirigenta se vzdal předčasně, s filharmonií však i nadále koncertoval. Absolvent brněnské konzervatoře a JAMU po emigraci po roce 1968 působil nejprve v Nizozemsku a Švýcarsku, v roce 1982 natrvalo přesídlil do Spojených států. Mácal řídil více než 150 orchestrů po celém světě.

2009-2012

Elijahu Inbal (16. února 1936 v Jeruzalémě) - vystudoval hru na housle na jeruzalémské akademii, dirigentství studoval mj. v Paříži. Působil v čele Frankfurtského rozhlasového symfonického orchestru nebo Berlínského symfonického orchestru, vedl i operu benátského divadla La Fenice. Proti jeho nástupu do filharmonie domluvenému předchozím vedením byl bývalý šéf ČF Vladimír Darjanin, Inbal ale na změnu kontraktu nepřistoupil. Své tříleté funkční období hodlá dokončit, jeho nástupci Bělohlávkovi vyprší angažmá ve Velké Británii také až v roce 2012.

od roku 2012

Jiří Bělohlávek

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...