Zlín - Železné předměty z kopce Klášťov ve Vizovických vrších poprvé představuje zlínské Muzeum jihovýchodní Moravy veřejnosti. Archeologové jich tam v uplynulých pěti letech našli ohromující množství - přibližně tisícovku, převážně z doby Velké Moravy.
Je to nejvýše položené slovanské hradisko na Moravě. Kopec Klášťov nad vesnicí Vysoké Pole na Zlínsku lidé obývali už v pravěku, v době bronzové. Největší význam ale měl v době velkomoravské. V letech 2005–2007 to potvrdil výzkum vedený dnes již zesnulým archeologem Jiřím Kohoutkem.
„Slované už to pravěké hradisko nevyužívali vlastně jako hradisko, ale využívali ho vpodstatě jako sakrální nebo kultovní prostor, kde v podobě těch železných předmětů, kterých se tady našlo to obrovské množství, vlastně přinášeli obětiny bohu hromu a bouře Perunovi,“ řekl před třemi lety České televizi Kohoutek. Počet nálezů na dvouhektarovém území tehdy překročil sedm stovek. Další téměř tři stovky přibyly loni, když se na místo vrátili archeologové s detektory.
Unikátní je nález obouruční pily
Železné nástroje dávných zemědělců, řemeslníků i válečníků teď zaplnily vitríny Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. „Výjimečným nálezem z lokality Klášťov je nález obouruční pily. Má celkem devadesát centimetrů a analogie známe spíše zřídka,“ vysvětlil Kohoutkův pokračovatel, archeolog Ivan Čižmář. Konzervování a zkoumání ještě zdaleka není u konce.
Archeologové se nemohou dočkat výsledků analýzy, která má objasnit původ použité železné rudy. Historická hodnota unikátního pokladu jako celku je nevyčíslitelná. Ta materiální naopak zanedbatelná. Na jednotlivých kusech by nikdo nezbohatl. Přesto se archeologové se stopami po amatérských hledačích na tajemné hoře setkali. „Takže i těch tisíc předmětů, které máme teď z Klášťova, považuji spíš za takový vzorek a ten skutečný počet železných předmětů byl určitě mnohem vyšší,“ uzavřel Čižmář.
Milovníci historie budou moci nálezy z Klášťova obdivovat v budově zlínského zámku do 21. listopadu.
