Brno – Město Brno zpochybňuje restituci pozemků ve Francouzské ulici. Místo malé parcely, kterou komunisté zabavili v 50. letech, se restituentům vrátil několikanásobně větší pozemek i s budovou z roku 1986. Tak to alespoň vidí vedení města Brna, které z restitučního přešlapu viní soudy. Rodina Luboše Rettegyho získala zpět dvoutřetinový podíl na majetku, jehož velkou část podle města nikdy nevlastnila. Noví majitelé navíc požadují po nájemcích komerční nájem, na který sdružení Podané ruce, jež v objektu pomáhá drogově závislým, nemá peníze.
Pochybná restituce komplikuje život městu i neziskovce
Rodina Luboše Rettegyho přišla při znárodňování v 50. letech minulého století o malou živnostenskou dílnu na ulici Francouzská. O 40 let později rodina o majetek požádala v restituci. Jenže katastrálním sloučením pozemků se v průběhu soudního řízení z původně malé parcely stal velký pozemek, jehož valnou část rodina restituentů nikdy nevlastnila. A právě ten soud rodině přiřkl.
Postup soudů teď vedení Brna kritizuje. „Nepochybujeme o tom, že je dotyčný potomek restituent. Nicméně ta dílnička byla dávno zbourána. Malá část předmětného pozemku je zastavěná budovou školky a podle zákona se pozemky zastavěné novou výstavbou nevydávají, v takových případech se platí náhrada,“ argumentoval náměstek primátora Brna Oliver Pospíšil (ČSSD). Podle něj za pochybením soudu stojí patrně to, že se zabýval dodržením termínů, a ne podstatou věci – tedy tím, že vydává něco, co dávno neexistuje. Brno se proto rozhodlo podat už druhé dovolání k Nejvyššímu soudu.
„Nejvyšší soud pouze hodnotil celý průběh restituční kauzy. Zamítl dovolání a potvrdil rozhodnutí krajského soudu, který nařídil vrátit majetek, jenž byl zabrán za totalitního režimu. Nejvyšší soud k tomu dodává, že nelze po účastnících řízení chtít příliš formalistické identifikování tohoto majetku, protože bylo zjištěno, že už za totalitního režimu nebylo přesně identifikováno, co se zabavovalo.“
Petr Knötig, mluvčí Nejvyššího soudu
Rodina restituentů už se sporem nechce mít nic společného. „My jsme řádně a včas uplatnili restituční nárok. Matka mého klienta byla nucena se 20 let soudit, a ani to nestačilo. Město znovu zcela v rozporu se zásadou právní jistoty podalo novou žalobu na určení vlastnictví a soud to samozřejmě velice kategoricky odmítl,“ vysvětlil právní zástupce rodiny Jaroslav Brož. „Má-li město nějaký problém, tak ať si ho řeší ve vlastních řadách. Pokud se někde stala chyba, nechť skládá účet ten, kdo chybu udělal. Má-li město pocit, že je soud poškodil, má právo požádat o náhradu škody,“ dodal právník.
Nový majitel, nové nájemné
Objekt, který Luboš Rettegy ze dvou třetin získal, využívá občanské sdružení Podané ruce, které pracuje s drogově závislými. Po nájemcích teď chce restituent komerční nájemné ve výši 123 tisíc korun měsíčně. Takovou částku ale sdružení není schopné platit. „Bylo by to asi o milion korun ročně víc než platíme nyní. To bychom si nemohli v žádném případě dovolit,“ popsal situaci ředitel sdružení Podané ruce Brno Pavel Novák.
Než se problémem začne zabývat Nejvyšší soud, rozhodlo se město postavit mezi Podané ruce a restituenta. „Domluva města s organizací je taková, že to jsou nájemci města. Všechny ataky nebo bezdůvodné obohacení, které by uplatňoval pan Rettegy, by mělo jistit město. Určitě nenecháme Podané ruce napospas,“ slíbil Pospíšil.
Podle Nováka totiž není možné jednoduše činnost organizace přesunout jinam. „Máme tady centrálu sdružení, a navíc i tři programy, které by bylo těžké někam odstěhovat. Máme zkušenost s tím, že naše centra ve svém okolí nikdo nechce. Stěhování by byl pro nás velký problém,“ dodal ředitel Novák.