Koncertem undergroundové skupiny Plastic People of the Universe vyvrcholila v Ostravě studentská konference o Druhé kultuře v socialistickém Československu. Pořádalo ji občanské sdružení Pant.
Skupina Plastic People of the Universe je undergroundová legenda. Ale na rozdíl od jiných není jen zajímavým retrem, ale je stále živá. Má mnoho mladých fanoušků, kteří komunismus znají jen z filmů a z vyprávění.
„Plastiky jsme pozvali podruhé, na konferenci o druhé kultuře se hodí obzvlášť dobře. Máme je rádi, líbí se nám jejich hudba a i pro ty mladé lidi jsou nejznámější kapelou českého undergroundu,“ říká jeden z organizátorů konference, učitel dějepisu Petr Šimíček.
„Plastici se mi líbí strašně moc. Mám pocit, že z moderních kapel je žádná nepředčí. Jejich hudba má v sobě úžasnou energii. Mám pocit, že mi mají co říct, i když je mi sedmnáct a oni jsou o několik generací starší,“ potvrzuje fanoušek skupiny, který chodí pravidelně na jejich koncerty.
„To, že na nás chodí mladí lidé, je to největší potěšení. Zajímají je i komplikovanější texty, chtějí si o nich povídat. Vlastně nás udivuje, že to vůbec poslouchají,“ říká Vratislav Brabenec, člen skupiny Plastic People of the Universe.
Jiří Kabeš dodává, že na jejich koncerty chodí lidi různého věku od desetiletých dětí, které přicházejí s rodiči či prarodiči, po staré lidi. „Znám jednu paní, které je osmdesát devět let. Pořád nám fandí a dochází na koncerty,“ uvádí Kabeš.
Druhou kulturu zažili členové skupiny se vším všudy. Začalo to tím, že si nenechali mluvit do repertoáru ani délky vlasů. Komunisté jim zakázali vystupovat, pronásledovali je a zavírali je do vězení.
„My, co jsme to zažili, jsme Magorův název Druhá kultura docela uvítali, protože to byla pravda. Byla tady jedna strana politická a jedna kultura. My jsme byli ta druhá. A bolševika jsme štvali nejvíc tím, že jsme ho přestali vnímat. Začali jsme ho vnímat, když nás začal šikanovat,“ vzpomíná Kabeš.
Druhý den konference o alternativní kultuře byl už převážně za stolem.
