Pevnosti nejsou jen zdi

Tábor – Třináct lokalit na území Čech, Moravy a Slezska, které v minulosti sloužily jako pevnosti, představí nový cyklus České televize. Od 4. července zavede diváky, vždy v pondělí ve 20:55 na ČT2, do Tábora, Brna, Chebu, Prahy, Terezína, Josefova, Olomouce či Slavonic. „Ze začátku mi téma připadalo docela nevizuální, pevnosti pro mě byly vlastně jen zdi a beton. Ale na konci se ukázalo, že je to velmi vizuální cyklus a že se divák má na co těšit i po obrazové stránce,“ zve ke sledování scenárista a režisér Pavel Jurda. V pořadu vystupují i historici, architekti a příznivci vojenské historie, kteří jednotlivé pevnosti přibližují i prostřednictvím hraných scén.

„Lokality jsme vybírali podle toho, jak ilustrují vývoj pevnostního stavitelství od 17. do 20. století a jaký je jejich současný stav,“ prozradil dramaturg pořadu Viktor Sliva. „Někde je původní využití zřejmé dodnes, což platí především pro objekty meziválečného pohraničního opevnění, ale i pro barokní pevnosti Terezín či Josefov. V mnoha dalších případech však pevnostní charakter měst setřel čas, a to v různé míře,“ upozornil.

Nepřistupovali jsme…

… k tématu přísně historicky, v 17 minutách nemáme ani možnost jít do hloubky. Díky spolupráci s řadou klubů vojenské historie a díky průvodci Petru Jeništovi, který má specifický smysl pro humor, se i divák, který se o vojenskou historii nezajímá, má na co těšit." /režisér Pavel Jurda/

6 minut
Pevnosti
Zdroj: ČT24

Zatímco například v Praze zůstal spolu s vyšehradskou citadelou zachován i souvislý pás bastionů na Strahově, v Hradci Králové či Chebu lze najít jen zlomky někdejších mohutných hradeb. V Brně byly pevnostní stavby chránící kdysi centrum města dokonce zcela odstraněny.

Lokality jsou v rámci cyklu uspořádány tak, aby bylo možné představit jednotlivé obranné prvky, které používali stavitelé pevností, inspirovaní především francouzskými a italskými vzory. „Začínáme Táborem, což ještě není pevnost v pravém slova smyslu, ale je zajímavá pro historii pevnostního stavitelství. Na svou dobu to byla velmi moderní stavba, husité zde použili poprvé některé opevňovací prvky, mezi nimi i prvek, s nímž pak pracujeme v takřka celém cyklu – bastion,“ vysvětlil režisér Pavel Jurda.

V Táboře je tedy vysvětlen vznik bastionu, hlavního a charakteristického prvku barokního opevnění, jehož vývoj vyvrcholil výstavbou fortového věnce kolem Olomouce. Následují betonové pevnosti budované mezi světovými válkami a cyklus končí v protiatomovém velícím centru v nitru jeskyně Výpustek v Moravském krasu. „Ústředním tématem jsou barokní pevnosti, věnuje se jim téměř polovina cyklu,“ dodává Jurda.

Pokračování za hranicemi?

Jednotlivé díly zpestřují hrané scény, natočené s příznivci vojenské historie v dobových kostýmech a s dobovými zbraněmi. Především jde o dělostřelce, husitské bojovníky, pruské a rakouské pěšáky, vojáky československé armády i wehrmachtu.

Jeden z dílů štáb natáčel během rozsáhlé rekonstrukce obléhání pevnosti Stříbrná Hora. „Stříbrná Hora je jediný objekt cyklu mimo území České republiky – je v Polsku. Tento díl by mohl být vodítkem, kam bychom chtěli směřovat,“ nevyloučil režisér možnost, že nezůstane jen u třinácti dílů a jen u českých pevností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...