Pasohlávky mají lázně na dosah

Pasohlávky – Jižní Morava je zase o krok blíž ke stavbě velkého lázeňského centra. V lázeňské a rekreační zóně v Pasohlávkách začne na podzim vznikat akvapark o velikosti téměř osmi fotbalových hřišť. Projekt lázeňského areálu získal evropskou dotaci 331 milionů korun. Dalších téměř 900 milionů korun musí dodat  realizátor projektu z vlastních zdrojů. Podle plánů investora by už za dva roky mohli turisté trávit dovolenou u břehů Mušovských jezer v jednom z nejmodernějších lázeňských komplexů ve střední Evropě.

Sirné prameny, které před dvaceti lety objevili v podzemí odborníci, budou léčit pacienty s kožními problémy a potížemi pohybového ústrojí. Postupně by u Pasohlávek mělo vzniknout lázeňské a rekreační centrum s tradiční kolonádou, akvapark s osmi bazény a ubytovací prostory. Třešničkou na dortu by měl být archeologický park s názvem Římský vrch, který má připomínat nálezy římského polního lazaretu. První lázeňské domy 21. století se začnou stavět na podzim.

Pasohlávky mají na jižní Moravu přitáhnout více turistů a také vytvořit pracovní místa v oblasti. Lázně budou zásobovat dva geotermální prameny s teplotou vody až46 stupňů Celsia. Na místě jsou dva vrty hluboké1500 metrů, jeden z nich má osvědčení přírodního léčivého zdroje. Kvalitou je údajně voda z obou vrtů srovnatelná s vodou v geotermálním akvaparku v nedalekém rakouském Laa an der Thaya, termální charakter pramenů je zase podobný vodě v Karlových Varech.

Lázeňský potenciál Pasohlávek byl objeven náhodou, když na místě probíhaly před dvaceti lety průzkumné vrty pro nalezení ropy a zemního plynu. Místo těchto surovin ale odborníci  objevili termální vodu, která byla na základě rozborů uznána jako léčivá. Kvalita léčivého sirného pramene z Pasohlávek je přitom v tuzemsku ojedinělá, vrty obsahují v jednom litru vody kolem10 gramůsirovodíku. Jedinečná je i blízká archeologická lokalita. Starořímská nemocnice, která stávala na kopci Hradisko, byla součástí rozsáhlého opevněného komplexu, který si zde ve druhém století za vlády císaře Marka Aurelia postavila desátá římská legie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...