Parlament jedná o schválení Lisabonské smlouvy téměř rok

Vývoj hlavních událostí okolo ratifikace Lisabonské smlouvy v českém parlamentu:

19. října 2007 - Evropská unie se dohodla na podobě nové smlouvy o svém fungování. Dokument by měl nahradit původně navrhovanou euroústavu, kterou v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci. Z nového návrhu vypadla například společná hymna EU a společná unijní vlajka.

4. prosince 2007 - Prezident Václav Klaus označil Lisabonskou smlouvu za „přejmenovanou euroústavu“.

13. prosince 2007 - Šéfové států a vlád EU v Lisabonu podepsali novou unijní smlouvu. Za ČR dokument podepsal premiér Mirek Topolánek (ODS).

Leden 2008 - Vláda odeslala smlouvu do sněmovny a Senátu.

1. dubna 2008 - Sněmovna smlouvu v prvním čtení podpořila. Hlasovalo se také o návrhu na zamítnutí - kromě všech přítomných poslanců KSČM hlasovalo proti smlouvě i pět poslanců ODS.

24. dubna 2008 - Senátoři požádali Ústavní soud, aby posoudil soulad Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh iniciovala ODS, podpořilo jej 48 ze 70 přítomných senátorů. Zástupci ČSSD a Klubu otevřené demokracie prosazovali ratifikaci smlouvy bez odkladů.

12. června 2008 - Lisabonskou smlouvu odmítli Irové v referendu.

19.-20. června 2008 - Summit EU rozhodl, že proces ratifikace bude pokračovat i přes negativní referendum v Irsku.

20. listopadu 2008 - Smlouvu schválil švédský parlament, a ČR tak zůstala jedinou zemí EU, která nehlasovala o ratifikaci smlouvy.

26. listopadu 2008 - Podle Ústavního soudu může proces schvalování Lisabonské smlouvy v Česku pokračovat. Soud nenašel rozpor mezi smlouvou a českým ústavním pořádkem. Soud ale nezkoumal smlouvu jako celek, ale zabýval se především některými částmi dokumentu, proti nimž obdržel od Senátu konkrétní argumenty. S kritikou smlouvy vystoupil před ústavními soudci i prezident Klaus, který pak rozhodnutí soudu označil za „do značné míry politické, nikoliv striktně právní“.

7. prosince 2008 - Kongres ODS schválil usnesení, podle něhož je ponecháno na poslaneckém a senátorském klubu, jak budou hlasovat, současně ale kongres „důrazně doporučuje“ přednostně v parlamentu prosadit česko-americké smlouvy o umístění protiraketového radaru na českém území.

9. prosince 2008 - Sněmovna přerušila projednávání Lisabonské smlouvy do 3. února 2009. Pro návrh šéfa poslanců ODS Petra Tluchoře hlasovalo 159 poslanců včetně sociálnědemokratických.

7. ledna 2009 - Zástupcům ODS se podařilo prosadit odklad schvalování Lisabonské smlouvy v Senátu. V zahraničním výboru uspěli s návrhem přerušit projednávání na 30 dnů, tedy až do půlky února.

4. února - ODS ve sněmovně prosadila další odklad projednávání Lisabonské smlouvy. Pro návrh se vyslovilo 115 ze 196 přítomných poslanců hlavně z vládních stran. Odklad vychází z doporučení sněmovních výborů, které projednávání smlouvy přerušily kvůli přípravě prováděcí novely ke smlouvě. Zákonodárci chtějí pro vládu takzvaný vázaný mandát, který by měl zaručit, že bez souhlasu parlamentu by vláda nemohla rozhodnout o převodu pravomocí z Prahy do Bruselu. Sněmovna by smlouvu mohla schvalovat nejdříve 17. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...