Otakar Motejl - celoživotní nestraník a respektovaný právník

Praha - Bylo mu 77 let a jeho úřad veřejného ochránce lidských práv si získal respekt nejen u nevládních organizací, ale i u některých svých dřívějších oponentů. Otakar Motejl, který patřil v průzkumech veřejného mínění pravidelně k nejdůvěryhodnějším osobám z ústavních činitelů, podlehl krátké nemoci 9. května 2011 ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích.

Motejl byl poprvé do funkce ombudsmana zvolen v roce 2001, znovu potom v roce 2006. V minulosti byl rovněž ministrem spravedlnosti a také předsedou Nejvyššího soudu. Obhajoval lidi obviněné minulým režimem z protistátní činnosti, po revoluci v roce 1989 byl členem komise pro dohled nad vyšetřováním událostí ze 17. listopadu 1989.

Motejl se do povědomí veřejnosti zapsal jako šéf instituce, u níž hledá ročně pomoc přes 7 000 lidí, například úspěšným bojem proti kamerám v dětských ústavech či za zpřístupnění zdravotnické dokumentace pozůstalým. V roce 2002 dosáhl u Nejvyššího soudu zrušení cenového výměru, jímž ministerstvo financí regulovalo nájemné. Zastal se také Romek, které byly za minulého režimu bez řádného souhlasu sterilizovány, a prosazoval zlepšení podmínek v léčebnách dlouhodobě nemocných. Jeho práci uznával i prezident Václav Klaus, který patřil k nejhlasitějším kritikům zřízení kanceláře veřejného ochránce práv.  

Motejl se narodil 10. září 1932 v Praze v právnické rodině (jeho otec i dědeček působili jako advokáti). Po studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1951 až 1955) krátce působil jako advokát v Banské Bystrici na Slovensku, od roku 1958 byl advokátem v Kladně, později v Praze. V letech 1966 až 1968 působil také jako vědecký pracovník právnického ústavu ministerstva spravedlnosti. Od září 1968 byl soudcem Nejvyššího soudu v Praze, odkud musel v dubnu 1970 v souvislosti s federalizací justice a její reorganizací odejít. Poté až do ledna 1990 znovu vykonával advokátní praxi, obhajoval také řadu disidentů, stoupenců neoficiální kultury a aktivistů nezávislých hnutí, mimo jiné Vladimíra Škutinu, Jaroslava Kořána, Jiřího Rumla, Alexandra Vondru a členy skupiny Plastic People of the Universe.

Motejl: celoživotní nestraník, komandér Řádu čestné legie

Jako zástupce Občanského fóra byl Motejl v prosinci 1989 jmenován členem společné parlamentní komise pro dohled nad vyšetřováním událostí ze 17. listopadu 1989. Funkci vykonával do ledna 1990, kdy se stal předsedou Nejvyššího soudu ČSFR. Předsedou Nejvyššího soudu byl jmenován i po rozpadu federace. V létě 1998 se stal ministrem spravedlnosti ve vládě Miloše Zemana a funkci opustil v říjnu 2000. Motejl dal tehdy najevo, že rezignace souvisí s neúspěchem při prosazování reformy soudnictví. V roce 2002 byl mezi čtveřicí osobností, ze kterých ČSSD vybírala prezidentského kandidáta. Ombudsmanem jej sněmovna opětovně zvolila v prosinci 2006 na další šestileté období.

Respektovaný právník byl držitelem několika vyznamenání, mimo jiné stříbrné medaile Sdružení amerických právníků (1991). V roce 2000 ho francouzský prezident jmenoval komandérem Řádu čestné legie. Motejl nikdy nebyl členem politické strany. Byl vdovec, jeho manželka Anna byla bioložkou a podílela se na projektu očkování proti obrně. Dcera Kateřina je učitelkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...