Oprava domu pro vyškovské úředníky je v plném proudu

Vyškov – Opravy renesančního Greplova domu v centru Vyškova se přehouply do své druhé poloviny. Město chce po rekonstrukci za více než sto milionů korun do budovy sestěhovat své úředníky, aby za nimi občané nemuseli docházet na tři různá místa. Dřívější skvrna na tváři Vyškova, která díky své zchátralosti ohrožovala kolemjdoucí, se tak pomalu ale jistě probouzí do nové éry svého života.

Zchátralou kulturní památku zachránili vyškovští zastupitelé před smutným osudem už v roce 2008, když ji za 15,5 milionu korun koupili od soukromého vlastníka. V tu dobu byla renesanční stavba v žalostném stavu. Její padající omítka ohrožovala kolemjdoucí a stropy se mohly kdykoliv propadnout. Město tak muselo rychle jednat, aby někomu nespadl dům doslova na hlavu. Spásný nápad pro Greplův dům na sebe ale nenechal dlouho čekat. Úředníci, kteří se nevešli na radnici, byli totiž rozeseti na různých místech Vyškova. „V budově bude sídlit asi 50 úředníků. Teď máme odbory dislokovány ve třech budovách po městě. Přinese to komfort, kdy veškeré odbory budou v jednom objektu,“ vysvětlil v červenci minulého roku starosta Vyškova Karel Goldemund (ČSSD).

2 minuty
Stavbyvedoucí Pavel Láníček popisuje průběh rekonstrukce
Zdroj: ČT24

Náklady na rekonstrukci Greplova domu jsou odhadovány na 109 milionů korun. Vyškov musí celou částku zaplatit ze svého fondu bydlení, protože příspěvek na rekonstrukci sídel úředníků nenabízí ani státní, ani evropské dotační programy. „Je pravdou, že oprava památky je dražší. Technologické a řemeslné postupy jsou náročnější. Navíc chceme, aby se zachovalo co nejvíce autentických konstrukcí,“ vysvětlil vedoucí vyškovského oddělení kultury Petr Bařinka. Greplův dům už má zajištěnou statiku, opravené schodiště a novou elektroinstalaci. Práce na fasádě a interiéru jsou v plném proudu a probíhají podle harmonogramu. Opravená kulturní památka nebude však sloužit jen úředníkům. V prvním patře budovy počítá projekt i s cukrárnou.

Greplův dům vznikl původně jako správní budova biskupského panství v 16. století. Po rozsáhlém požáru Vyškova v polovině 18. století se budova proměnila v nájemní dům. Do roku 1989 v domě sídlil Okresní podnik služeb, pak už objekt jen chátral. Nakonec ho v roce 2008 koupilo město za 15,5 milionu korun.

Do nového objektu se budou vyškovští úředníci stěhovat pravděpodobně na podzim tohoto roku. Mohlo to být ale o něco dříve. Začátek rekonstrukce totiž zbrzdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po stížnosti firmy, která se neúčastnila výběrového řízení na dodavatele stavby. I tak se Vyškov v realizaci plánu na sestěhování úředníků dostal mnohem dále než například brněnský magistrát, který měl podobné plány s pasáží Jalta na Dominikánském náměstí. Jaltu sice město koupilo za nemalé peníze už v roce 2006, ale odhadovaná cena rekonstrukce byla nakonec příliš vysoká. Město se pak dlouhou dobu snažilo stavby zbavit. Až na začátku letošního roku se našel vážný zájemce, který by Jaltu za cenu minimálně 100 milionů korun koupil.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...