Olomoucká vědecká knihovna postrádá dostatek prostoru

Olomouc - Vědecká knihovna v Olomouci už nemá prostory pro ukládání knih. Místo v depozitářích dojde v horizontu několika měsíců. Řešením by podle knihovníků bylo využití opuštěného skladu v neředínských kasárnách. Podle zřizovatele, kterým je krajský úřad, se akce prodraží, a tak bude nejspíše hledat náhradní řešení.

Kam s nimi? Tuto nerudovskou otázku teď řeší Vědecká knihovna v Olomouci. Je totiž jednou ze tří institucí v zemi, kam musí vydavatelství ze zákona posílat výtisk každé publikace, která v Česku vznikne. Vědecká knihovna uchovává ve svých skladech přes 2 miliony svazků a každým dnem přibývají. Ročně musí depozitáře pojmout 30–35 tisíc nových knih a časopisů.

Problémy měla vyřešit budova v bývalých kasárnách v Neředíně. Její vlastník – město Olomouc, ji slíbilo převést na kraj bezúplatně.

„Ten objekt je docela velký, takže by se tam šest set tisíc knih dalo uskladnit. Je to na dvacet let rezerva a není nutné hledat komplexní řešení,“ upřesnil Miloš Korhoň, zástupce ředitelky Vědecké knihovny v Olomouci.

Podle hejtmanství ale v areálu chybí inženýrské sítě. Navíc opravy v budově přijdou na čtyřicet milionů korun. Proto se poohlíží po levějším řešení.

Podle Jindřicha Garčice, vedoucího Odboru kultury a památkové péče, je několik variant. Jednak najít novou budovu, která je v lepší kondici, nebo zvýšit skladové prostory formou pronájmu.

Ve hře by podle krajských úředníků mohl být Vojenský archiv na Náměstí Republiky. To by knihovníci uvítali. O dalším pronájmu, který by je přišel na milion korun ročně, ale slyšet nechtějí.

Jak budou radní krizovou situaci řešit, by mělo být jasné během dvou měsíců. Podle obou stran by problém nejlépe vyřešil úplně nový stánek. Ten je ovšem jen vizí. Přišel by totiž na 3 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...