Odvolání žhářů z Vítkova projedná soud za 14 dní

Olomouc - Vrchní soud v Olomouci se bude v polovině března zabývat případem žhářského útoku na domek Romů ve Vítkově na Opavsku, při němž byla vážně popálena dvouletá dívka. Odvolací soud jednání nařídil na 17. až 18. března. Proti rozsudku krajského soudu, který čtyřem hlavním aktérům udělil výjimečné tresty, se všichni čtyři obžalovaní odvolali.

David Vaculík, Ivo Müller a Jaromír Lukeš mají jít do vězení na 22 let, Václav Cojocaru na 20 let. Tři lidi požár vážně poranil, nejvážněji tehdy ani ne dvouletou Natálii. Dítě bylo popáleno na 80 procentech těla, přišlo o tři prsty na rukou a bude mít i další doživotní následky.

„Jednání je naplánováno na dva dny, protože je to rozsáhlejší věc a je tam více odvolání, tak aby se to stihlo projednat v jednom jednání a nemuselo se to odročovat na pozdější termín,“ řekl mluvčí olomouckého vrchního soudu Petr Angyalossy. Rozsáhlý spis vítkovské kauzy dostal olomoucký vrchní soud z ostravského krajského soudu již před několika týdny. Soudce, který jej má na starosti, musel před nařízením jednání prostudovat několik tisíc stran.

Krajský soud čtveřici extremistů uznal vinnými z pokusu o vraždu a z poškozování cizí věci ve spolupachatelství. Muže, kterým je 22 až 26 let, krajský soud poslal do věznice se zvýšenou ostrahou a zároveň jim uložil zaplatit odškodné a náhradu škody přes 17 milionů korun. Obhájci Müllera, Cojocarua a Lukeše chtěli mírnější potrestání, a to za obecné ohrožení či ublížení na zdraví a poškozování cizí věci. Vaculíkův advokát žádal u ostravského krajského soudu dokonce zproštění viny. Výjimečné tresty pro tři z nich naopak požadovala žalobkyně. Ta odvolání nepodala, rozsudek považuje za spravedlivý.

Podle obžaloby čtyři mladíci na dům obývaný devítičlennou romskou rodinou zaútočili v noci na 19. dubna 2009. Tři z nich do oken hodili tři zápalné láhve, Lukeš čekal v autě. Obžaloba argumentovala tím, že čin souvisel se zviditelněním extremistických skupin a se 120. výročím narození Adolfa Hitlera. Experti na extremismus dospěli k závěru, že všichni čtyři odsouzení patřili k aktivním severomoravským neonacistům, kteří propadli neonacistické ideologii a hlásili se k rasismu. Dokazovaly to i předměty, které policie objevila při domovních prohlídkách, a výsledky práce soudních znalců.

Vaculíkovi, Müllerovi a Lukešovi soud vyšší tresty uložil především proto, že akci společně plánovali, údajně místo společné cesty na neonacistickou demonstraci v Čechách. Ta se jim zdála příliš nákladná, tak vymysleli jiný program. Všichni tři navíc byli v minulosti už souzeni za násilné zločiny či propagaci nacismu. Cojocaru dostal o dva roky nižší trest proto, že dosud nebyl trestán, na organizaci útoku se nepodílel a k ostatním se přidal na poslední chvíli.

Vrchní soud v Olomouci se bude zabývat příští týden také další žhářskou kauzou. Jde o případ žhářského útoku na domek Romů v ostravské kolonii Bedřiška v březnu loňského roku. Podle obžaloby do něj zápalnou láhev vhodili sousedé - matka a syn. Ostravský krajský soud jim udělil podmíněné tresty. Při útoku nebyl nikdo zraněn, láhev se podařilo uhasit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...