Obce u Dukovan chtějí větrné elektrárny, kraj nesouhlasí

Jihlava - V obcích v okolí jaderné elektrárny Dukovany na hranicích Vysočiny a Jihomoravského kraje se vyostřily spory o větrné elektrárny. Rada kraje Vysočina s větrným parkem nesouhlasí a souhlas s ním zřejmě nedá ani Jihomoravský kraj. Obce, kde mají větrné elektrárny stát, však na realizaci projektu trvají, protože to pro ně bude znamenat příliv finančních prostředků do obecních rozpočtů.

V sousedství jaderné elektrárny Dukovany má podle záměru investorů odsouhlasených jihomoravskými obcemi Rešice a Horní Dubňany vyrůst větrný park čítající deset elektráren vysokých asi sto padesát metrů. Obce z Vysočiny a samotný kraj ale se záměrem ostře nesouhlasí. „Nelíbí se to ani občanům Dukovan, protože ty větrníky budou blízko a navíc větrná elektrárna negativně poznamená tvář zdejší přírody,“ tvrdí starosta Dukovan Miloš Kudera. „Navíc je tam riziko odletujícího ledu, je tam riziko hlukové zátěže a stroboskopický efekt,“ vypočítává radní kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý.

Podle Dukovanských je navíc porušována vzájemná dohoda, že větrníky nevyrostou blíž než jeden a půl kilometru od nesouhlasící obce. „Toto pravidlo je podle toho záměru porušováno jak ze strany Rešic, tak Horních Dubňan,“ uvádí starosta Kudera.

2 minuty
Reportáž Radovana Daňka
Zdroj: ČT24

Jihomoravské obce na hranicích s Vysočinou ale slyší na příslib peněz. Za jeden větrník mají od provozovatele dostávat i víc než dvě stě šedesát tisíc korun ročně. „Což by bylo pro obec asi tak kolem jednoho a půl milionu korun,“ vypočítává starosta Rešic Pavel Grasgruber. „To jsou dobré finance. Schválili jsme to, a když je něco schváleno, nemůžete to jen tak měnit,“ dodává starosta Horních Dubňan Jiří Stanislav.

První z elektráren už dva měsíce stojí O dalších, až deseti větrnících, právě teď rozhodují úředníci Jihomoravského kraje. Investoři věří, že jejich záměr schválí. Rozhodně to ale nemají jisté, jihomoravští politici jakoby vyslyšeli své kolegy na Vysočině a nad větrníky u Dukovan začínají nesouhlasně kroutit hlavou. „Nepředpokládám, že Jihomoravský kraj by k tomu vydával kladné stanovisko,“ říká náměstkyně hejtmana Jihomoravského kraje Anna Procházková.

Konečné slovo budou mít úředníci až na základě výsledku posuzování vlivu stavby na životní prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...