Obce lákaly solární elektrárny, ne všechny jsou teď spokojené

Jižní Morava - Zbohatnout na solárním boomu v posledních letech plánovali nejen podnikatelé, ale také obce, na jejichž území panelová pole vyrostla. Prospěch ze sluneční energie ale zdaleka nemají všude tam, kde to plánovali. Příkladem mohou být tři jihomoravské obce, kde měly původně elektrárny vyrůst a plnit rozpočet.

Největší solární elektrárna

Vznikla ve Vranovské Vsi na Znojemsku. Svojí rozlohou desetkrát přesáhla rozlohu obce samotné. Šedesát tisíc panelů rozprostřených na 90 hektarech má roční výkon 20 megawattů. Do obecního rozpočtu mělo plynout každoročně 2,6 miliónů korun. Místní se radovali. Rozpočet obce měl během let narůst až o 50 miliónů a vedení obce už začalo plánovat, co všechno obec za získané peníze vybuduje. I proto se v obci proti stavbě obří elektrárny neozývaly žádné kritické hlasy.

Jenže v průběhu loňského roku přišel zvrat, rozestavěná elektrárna změnila majitele a ten byl ochoten platit jen asi desetinu toho, co bylo dohodnuto dříve. Obec s novým majitelem dlouho vyjednávala. Nakonec se podařilo dohodnout nové podmínky, podle kterých obec získá 1,4 miliónů korun po dobu 25 let. Plánované investice tak mohla začít obec uskutečňovat už letos.

Lidé se už dočkali opravy dětského hřiště a teď se těší na nové chodníky, které v obci chyběly. Navíc dostávají obyvatelé obce dotaci na opravy svých domů a neplatí za svoz komunálního odpadu.

Nelegální elektrárna

Solární elektrárna rozdělila obyvatele Ráječka na Blanensku. Část z nich se stavbou vůbec nesouhlasila, část doufala, že do obecního rozpočtu přinese desítky milionů. Elektrárna tam vyrostla na 30 hektarech půdy. Obec měla z elektrárny získat až 30 miliónů korun. Jenže nakonec zřejmě nedostane nic.

Elektrárna sice u Ráječka vyrostla, jenže se ukázalo, že neměla všechna potřebná povolení. Investor nestihl elektrárnu dokončit včas a solární panely odvezl. Na polích zůstaly jen konstrukce pro umístění panelů. Obec tak nezískala do rozpočtu ani korunu, její okolí navíc hyzdí nedokončená elektrárna. „Investoři stále usilují o získání stavebního povolení. Předpokládám, že by mělo být vydáno do konce roku,“ řekl Petr Rýznar ze stavebního úřadu v Blansku. O svých dalších plánech samotný investor mlčí.

Elektrárna se soudní dohrou

Tři hektary obecních pozemků obsadily solární panely v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. Smlouvu s investorem podepsala bývalá starostka Jana Krutáková (STAN). Jenže bez vědomí rady a zastupitelstva obce. Lokalita je sice pro výstavbu sluneční elektrárny vhodná, panely navíc stojí v místě původního smetiště a nehyzdí kolorit obce – místním lidem ale přesto vadí, že se k záměru nemohli vyjádřit.

Provozovatel elektrárny platí obci 4 koruny za metr čtvereční za rok. Přitom například Šakvice dostávají 20 korun za metr čtvereční – tedy pětinásobek. Starosta Marek Košut (TOP09) proto na svoji předchůdkyni podal trestní oznámení. Bývalé starostce teď hrozí nepodmíněný trest odnětí svobody. Svým podpisem totiž měla obec poškodit o 7 milionů korun. Policie ji obvinila ze zneužití pravomoci úřadní osoby.





Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...