Stockholm - Švédský premiér Olof Palme, který ovlivňoval politiku své země více než třicet let, byl zavražděn ve Stockholmu 28. února 1986. Atentát na populárního, ale často i kontroverzního státníka zmobilizoval vyšetřovatele k největší a také nejdelší pátrací akci v historii Švédska. Smrt 59letého Palmeho ale dodnes nebyla objasněna. Spekulace o možných pachatelích nicméně pokračují.
Neobjasněná vražda Olofa Palmeho trápí Švédy i po letech
Místem činu byla rušná ulice v centru Stockholmu: Manželé Palmovi se synem Märtenem, bez osobní stráže, kterou premiér neměl v oblibě, odcházeli před půl dvanáctou večer z filmového představení pěšky domů. Náhle se k nim přiblížil muž s revolverem a dvakrát vystřelil. Palmeho zasáhla střela zezadu a zemřel okamžitě, druhý projektil lehce zranil manželku Lisbeth. Atentátník následně uprchl.
Rozběhlo se rozsáhlé vyšetřování, kterým byla pověřena takzvaná Palmeho skupina pod vedením stockholmského policejního ředitele Hanse Holméra. Policie vyhotovila podobiznu pravděpodobného pachatele podle popisu svědkyně po několika týdnech zatkla 32letého Olofa Gunnarsona, člena extremistické Evropské dělnické strany. Pro nedostatek důkazů byl ale Gunnarson propuštěn a po čase mu stát vyplatil odškodné.
GALERIE
videogallery_0007094
„Palme velmi kritizoval zbrojní průmysl, z principu byl proti zbrojení ve světě. Chtěl kontrolu průmyslu, což mnoha lidem vadilo.“
Nepotvrdily se ani teorie politického spiknutí zahraničních sil. V podezření se ocitly separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), CIA, KGB, německá teroristická organizace Frakce Rudé armády (RAF), Arabové či Irák. Stín padl na domácí pravicové extremisty, tajnou policii Säpo a další. K atentátu se navíc doznalo 40 duševně chorých Švédů. Vyšetřovatelé celkem shromáždili na 700 000 nejrůznějších dokumentů, vyšetřování stálo přes 80 milionů dolarů. Nepomohla ani vládou vypsaná vysoká odměna sedmi milionů dolarů za informaci vedoucí k odhalení pachatele.
V prosinci 1988 policie zajistila již trestaného 41letého alkoholika a narkomana Christera Petterssona, jehož jako korunní svědkyně označila Lisbeth Palmeová. Pettersson byl odsouzen k doživotnímu vězení za vraždu a pokus o vraždu, proti čemuž se odvolal. Jelikož žaloba nepředložila jediný konkrétní důkaz, propustil v září 1989 stockholmský odvolací soud Petterssona na svobodu. Svědectví Palmeho ženy bylo opakovaně označeno za nedůvěryhodné a nejisté.
„O vině Petterssona je přesvědčena řada historiků i novinářů. Těsně před smrtí údajně sdělil, že o vraždě něco ví. Okolnosti úmrtí Petterssona ale rovněž nejsou objasněny.“
Spekulace o pachatelích neustaly ani v posledních letech. Podle švédského historika Jana Bondesona mohly být za vraždou dodávky houfnic od švédské firmy Bofors do Indie, které byly spojeny s úplatky pro indickou vládu. Švédský novinář Anders Leopold zase v roce 2008 napsal, že Palmeho měl zavraždit chilský fašista Roberto Thieme, údajně za to, že Palme poskytl azyl mnoha chilským levičákům po svržení Salvadora Allendeho v Chile v roce 1973.
Palme kritizoval režim v JAR, byl za to zavražděn?
V 90. letech se často poukazovalo na to, že za vraždou premiéra mohl být jihoafrický rasistický režim apartheidu. Již v roce 1996 bývalý jihoafrický policista Eugene de Kock prohlásil, že Palme byt zabit za to, že „veřejně odmítal režim apartheidu“. Důkazy se ale nenašly. Loni v září někdejší švédský vyšetřovatel Tommy Lindström řekl, že za hlavního podezřelého považuje tehdejší apartheidní režim v JAR. Motivem mělo být zastavení tajného přísunu peněz ze Švédska přes Švýcarsko tehdy zakázanému Africkému národnímu kongresu (ANC).
V lednu 2011 se vyrojily spekulace, že za vraždou Palmeho stála jugoslávská státní bezpečnost (SDB), která tím úkolem údajně pověřila chorvatského nájemného vraha jménem Ivo D. Vražda Palmeho měla prý vypadat jako čin chorvatského separatisty a v očích světa tak zdiskreditovat snahu Záhřebu odtrhnout se od Jugoslávie. To ale zpochybnil jeden z šéfů někdejší jugoslávské tajné služby Božo Spasić.
Olof Joachim Palme, narozen v roce 1927, studoval filozofii v USA a
práva na Stockholmské univerzitě. Do politiky vstoupil v roce 1949 jako člen Švédské sociálnědemokratické dělnické strany. Působil v různých ministerských funkcích a od října 1969 se na sedm let poprvé stal předsedou švédské vlády. V jejím čele pak opět stanul v roce 1982.
V mezidobí mimo jiné předsedal Severské radě a byl zvláštním zmocněncem generálního tajemníka OSN pro zprostředkování mírového jednání mezi Íránem a Irákem. Jako předseda vlády prosazoval švédský model sociálního státu a pracoval ve prospěch omezení jaderného zbrojení.
Pro Švédsko byla vražda Palemho šok. Podobný zažila země ještě jednou, když v roce 2003 tehdejší ministryni zahraničí Annu Lindhovou ubodal v supermarketu psychicky narušený mladík. Za svůj čin má strávit zbytek života ve vězení.
- Olof Palme autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2359/235820.jpg
- Místo zavraždění Olofa Palmeho autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2359/235821.jpg
- Pomník Olofa Palmeho autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2359/235822.jpg
- Olof Palme autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2357/235632.jpg
- Olof Palme autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2357/235634.jpg
- Výročí smrti Olofa Palmeho autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2357/235636.jpg
- Palme v novinách autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2357/235640.jpg
- Olof Palme s manželkou autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2357/235635.jpg