Nehybná směna: víra v kamenné mince

Až pod střechu výstavní budovy tedy do atria Pražákova paláce nutno vyšplhat za novou výstavou Moravské galerie. V komorním prostoru se představuje finalista 22. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého Pavel Sterec s projektem Nehybná směna. Uvidíte svérázně umělecky pojednaný svět primitivního finančnictví, který má s tím naším až překvapivě shodné paralely.

Základem Stercovy práce jsou podle odborníků dlouhodobě promýšlené průzkumy, experimenty a konceptuální postupy reagující na nejrůznější druhy podnětů. Výsledek pak může nabývat různých podob — od tvorby komentovaných situací a performancí až po komplexní a promyšlené galerijní instalace. Autor pracuje s nejrůznějšími médii — fotografii, objekty, zvuky nebo texty. Zajímají ho, jak kurátor upozorňuje, také práce s muzejními exponáty, které nejsou primárně spojeny se světem umění.

A do detailu promyšlená instalace čeká zájemce i nyní. Ve výstavním konceptu Nehybná směna autor popisuje a představuje kamenné mince Rai, kterými domorodci dodnes platí na mikroneském ostrově Yap. A tato svérázná platidla samozřejmě autor používá jako paralelu k obecnějšímu přemýšlení o symbolickém kapitálu, fetišizaci hodnot a jejich devalvaci z prostředí našeho moderního světa.

V instalaci diváka čeká kupříkladu replika kamenné mince vytvořená na zakázku v kamenické dílně podle autorových instrukcí.  A tento drobný předmět v kontextu galerie může podle kurátora stejně dobře působit jako minimalistický objekt či skulptura. Vyměňovat kamenná kola s provrtaným středem za jakékoliv zboží se může Evropanům zdát pošetilé. Sterec ovšem jemně odráží, parafrázuje a vlastně i ironizuje také finanční trhy vyspělého kapitalistického světa. Mezi kamennými platidly a papírovými bankovkami krytými zlatem, jež téměř nikdo neviděl, je až překvapivě mnoho paralel, což výstava nastiňuje.

Možná s tím rozdílem, že výroba mincí Rai vyžaduje velkou zručnost a úsilí a právě tato práce se je jejich skutečnou hodnotou. A není se co divit. Ty největší mají v průměru ke čtyřem metrům a váží několik tun. Zajímavou vlastností kamenných mincí je fakt, že jejich fyzická lokace je druhořadá a není tak nezbytné, aby je jejich majitel přímo vlastnil. Mince jsou často umístěny před veřejnými budovami a podél hlavních cest. Kvůli své váze a riziku poškození jsou jen málokdy přemísťovány a tak nerušeně spočívají na svých místech. Majitelé se spokojí pouze s tím, že na nich vyznačí danou směnu.

Sterec stále studuje pražskou AVU v ateliéru Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy. Absolvoval stáž ve Vídni a v minulosti studoval také na brněnské Fakultě výtvarných umění u Tomáše Rullera. Samostatně již vystavoval v pražské Meetfactory a Karlin Studios nebo jeho práce mohli vidět zájemci v brněnské Galerii mladých.

Nedávno se mladý autor zúčastnil projektu nazvaného Věznice: místo pro umění. Tento koncept svedl dohromady nesourodé dvojice: vždy z jednoho umělce a jednoho odsouzeného. Sterec dokonce navštěvoval příbuzné svého přiděleného mukla a dohledával u nich jeho umělecké výtvory. Výstava demonstrující společnou práci výtvarných umělců a dočasné obyvatele sedmi českých věznic se konala v pražském Centru současného umění DOX. Na dvacet uměleckých dvojic tu představilo konceptuální umění, malbu, sochu, grafiku i práce inspirované graffiti nebo komiksy. O něco více jich bude vystavovat od 12. dubna do 20. května v Moravské galerii v Brně, kam se výstava v pozměněné podobě přesune.

Stávající Sterecova výstava v atriu Pražákova paláce se s výše opsaným zajímavým projektem prolne. Potrvá totiž až do 27. května. A důležitá zpráva pro zájemce o návštěvu: Potřebovat nebudete ani kamenné, ani papírové peníze. Vstup do atria je totiž zdarma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...