Brno - Mimořádnou příležitost prohlédnout si rukopis Gregora Johanna Mendela dostali dnes návštěvníci brněnského muzea věnovaného zakladateli genetiky. Text jeho přednášky pronesené přesně před 149 lety uchovávají starobrněnští augustiniáni, veřejnost jej vídá výjimečně. V tomto roce se již další vystavení nechystá.
Muzeum výjimečně vystavilo rukopis z počátku genetiky
Mendel, který byl opatem augustiniánského kláštera v Brně, v německy psaném rukopisu pod názvem Pokusy s rostlinnými hybridy shrnul výsledky svého zkoumání dědičnosti. Rukopis přečetl při dvou přednáškách v brněnském spolku přírodovědců. Příští rok si 150. výročí přednášek připomene celý vědecký svět, Brno nebude výjimkou.
Vzácný rukopis vystavuje Mendelovo muzeum v Brně, a to v sobotu 8. března od 10:00 do 18:00.
Rukopis se do Brna vrátil před dvěma lety po mnoha peripetiích z Německa. Spor o něj vedli potomci příbuzných brněnského vědce, augustiniánský řád a německé, rakouské a české úřady. Brněnský klášter uspěl až po intervenci českého ministerstva zahraničí.
GALERIE
videogallery_425360
V Mendelově muzeu je trvale vystavena jen faksimile části rukopisu. Originál však nahradit nemůže - už proto, že nezahrnuje celý text přednášky zaznamenané na sérii volně složených dvojlistů.
Muzeum dnes také zahajuje nový projekt Mendel 365x. Každý den v roce vyfotí pracovníci muzea Mendelovu sochu v klášterní zahradě, kde konal své pokusy s rostlinami. Za rok vznikne minifilm, který ukáže prostory zahrady i sochu v proměnách jednoho roku, tak jak ji vídal také Mendel, uvedl ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál. Zájemci mohou podobně nafotit také další místa spjatá se zakladatelem genetiky.
Gregor Johann Mendel (1822–1884)
Gregor Johann Mendel byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně, kam přišel v roce 1843 a přijal řeholní jméno Gregor. Mendel studoval matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii. Své široké znalosti později uplatnil při svém nejvýznamnějším díle.
Mezi lety 1856–1863 se Mendel věnoval křížení hrachu a sledování změn dceřiných rostlin. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Později byla jeho experimentální data mnohokrát prověřována, protože se mnoha kritikům zdála až příliš přesná. Mendelova práce byla jedna z prvních, která aplikovala matematické metody na biologický výzkum.
Od roku 1862 prováděl Mendel také každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. V seznamu třinácti Mendelových publikací se devět týká meteorologie. Mendelovo jméno čestně nese i první česká vědecká stanice na Antarktidě.
V roce 1883 Mendel vážně onemocněl a 6. ledna 1884 zemřel v klášteře a byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval Leoš Janáček.
Zdroj: Wikipedie