Miloš Štědroň mezi polednem a přáteli

Můj život s hudbou a lidmi kolem ní je podtitul nového svazku věnovaného osobě brněnského skladatele, muzikologa a janáčkovského badatele Miloše Štědroně, který v těchto dnech oslavil sedmdesáté narozeniny. Kulaté výročí pozoruhodného umělce i teoretika připomíná kniha redaktorky Českého rozhlasu Olgy Jeřábkové svérázným způsobem. Titul nese název „Přijdu za poledne. Miloš“ a je podobně jako portrétovaný jubilující umělec na hony vzdálený zkostnatělému pohledu na ctihodného teoretika i praktického a stále praktikujícího divadelníka.

Brožovaný svazek o sto pětapadesáti stranách z brněnského nakladatelství Barrister a Principal působí hravě, neokázale a vlastně se stejnou vervou, jako se prezentuje na veřejnosti Miloš Štědroň – muž neutichající vitality, humoru, nápadů a nepřítel všech oficialit, což ostatně dokázal svým prostým vystoupením při křtu publikace na své někdejší mateřské scéně, tedy v Divadle Husa na provázku. A nebude od věci připomenout, že osobitý projev Miloše Štědroně si mohou zájemci vychutnat v úterý 6. března ve známém knihkupectví Barvič a Novotný na České ulici. Inkriminovaný den tady začne v 16 hodin autogramiáda této nové knihy.

Kompilačně pojednaná tiskovina vlastně sestává ze dvou základních pólů, které se vyvažují, doplňují a hlavně mezi sebou zajímavým způsobem komunikují. První část tvoří vzpomínky samotného Štědroně na jeho životaběh s hudbou. V těchto kapitolách se čtenář dozví vše o páně profesorově rodinné tradici a jeho fatálním setkáním s géniem Janáčka. V nabídce jsou zajímavé postřehy o vzniku Divadla Husa na provázku, spolupráci se dvěma zdejšími režisérskými esy Peterem Scherhauferem a Evou Tálskou. Štědroň se dotkne také jiných pozoruhodných osobností, jakou byl třeba legendární kapelník Gustav Brom nebo třeba nabídne postřehy o brněnské Masarykově univerzitě nebo o městě jako takovém.

Ve druhé půli knihy Olga Jeřábková shromáždila názory desítek pozoruhodných lidí, kteří se vyjadřují ke Štědroňově osobnosti, dílu či erudici. A v této jedinečné optice lze uvidět řadu skutečně zajímavých střípků. „Toužím, aby jeho znamenitý výklad estetiky Janáčkových skladeb byl ve světě co nejvíc znám,“ prohlásil do knihy spisovatel Milan Kundera. A stejně proslulý muzikolog John Tyrrel zase dodává: „Rozechvívalo mne, že jsem s Milošem mohl pracovat v budově, kterou Janáček před nějakými šedesáti lety našel pro svou varhanickou školu.“ A cembalistka Barba Maria Willi na to šla zase zcela jiným způsobem. Osvětlila jméno Miloš Štědroň matematicky. Prostě jako „štědrou milost“. V knížce jsou dále namátkou příspěvky Miroslava Donutila, Ivy Bittové, Dáši Bláhové a mnoha dalších. Velmi sympatickým, a vlastně logicky očekávaným bonusem knihy, je hudební nosič s nahrávkami jubilantových skladeb.

A kniha Jeřábkové chce bourat také jistá klišé veřejnosti, která má jméno Miloš Štědroň spojeno toliko s autorstvím hudebního materiálu k legendární a zlidovělé Baladě pro banditu. V nabídce je totiž i řada krásných skladeb vokálních, symfonických nebo poutavé scénické muziky.

Nakladatelství Barrister a Principal tak sedmdesáté narozeniny jednoho z největších současných českých hudebních skladatelů, nepřehlédnutelného a milovaného pedagoga i autora divadelní hudby připomnělo více než skvostně. Známého milovníka Janáčka, znalce vážné hudby, ale i autora hitu Ani tak nehoří, který se dodnes zpívá, sevřela kniha, kterou lze číst vlastně z kteréhokoliv místa, a ještě si navrch užijete bohatého černobílého doprovodu. Křiklavé barevné snímky tady naštěstí zcela chybí, jen někde je jedinečný pan profesor kolorovaný do červena, což je barva života, krve, vášně a lásky, tedy matérií, které se jeho dílem už léta vinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...